Brouček politický

26.08.2009

Název zdroje: Právo

Datum vydání: 26.08.2009

Nadpis: Brouček politický

Strana: 6

Pořadí: 1

Mutace: Celostátní

Rubrika: Publicistika

Autor: Jiří Franěk

Ročník: 19

Číslo: 199

Náklad: 138594

Odkaz: http://pravo.novinky.cz/

Oblast: Celostátní deníky

Bylo mi deset let, když nás soudružka učitelka vzala na Boubín a poučila nás, že jsme v pralese. Až mnohem později jsem pochopil, že Boubín je jen bývalý hospodářský les, který zůstal ležet ladem. Jak je to s "ostrůvky původní přírody" v zónách na vrcholech šumavských kopců, kde se nezasahuje proti kůrovci, se vede vědecký spor. Kůrovci jsou zde od druhohor, ale například vzduch už zdaleka nemá tu přirozenou skladbu jako před staletími. Tato sporná otázka je též příčinou i záminkou současné kůrovcové války mezi ministerstvem pro životní prostředí a hejtmany obou krajů, na jejichž území Šumava leží. Ti první vsadili na experiment s přírodními silami (nezasahovat, nechat přírodu, ať si poradí sama) a na jejich straně je spousta vědců. Druzí se bojí, že ten experiment Šumavu zničí a na jejich straně je spousta jiných vědců. Včerejší tiskovka na ministerstvu to objasnila tak skvěle, že snad raději měla být vedena v maďarštině. Ředitel Národního parku Šumava František Krejčí hovořil dlouho a hovořil o detailech natolik únavně vědeckých, až v nich smysl své přednášky zcela utopil. Pak ale promluvil ministr životního prostředí Ladislav Miko a zazněla slova jasná a jadrná: Zlému nepříteli našeho snažení jde o megalomanské projekty pro přilákání turistů a o zisky z nezpracovaného dříví. Jihočeský hejtman Jiří Zimola chce vyhlásit stav nebezpečí, ač na to nemá právo, neboť Šumava patří nám. Je to předvolební finta, ale veřejnost je na straně parku. A nakonec podpůrný argument těžkého kalibru: Zimola si najmenoval komisi, ve které byli jen lesníci, žádný vysvěcený biolog. Samozřejmě jen parafrázuju, ale smysl určitě nekomolím. Rychle jsem očima přejel televizní obrazovku, abych si potvrdil, že na té včerejší tiskovce nebyl ani jeden lesník. A zase jsem měl pocit, že neumím česky. Vykládají cosi o vědeckém sporu, ale ve skutečnosti se hrdlí o kompetence. O přírodu jde snad taky, důležitější je, komu patří klíče. Kdyby opravdu byly ve hře jen megalomanské projekty a zisky z dříví, bylo by třeba všechno jasné jak facka. Psali mi ale šumavští starostové, že se jim vylidňují vísky. Lidé nic nemají proti parku, akorát prý v tom režimu není z čeho žít. Když do takové situace vlétne (doslova, ve vrtulníku) Miloš Zeman a začne mluvit o Apokalypse, je z toho politikum jako hrom. Když hejtmani Zimola a Emmerová hovoří o krizové situaci, je z toho politická válka. Ale oni se asi skutečně bojí, že jim lýkožrout nevědecky sežere Šumavu. Ministerstvo přírody však jde do své svaté války s děravým praporem. Je to jeho vina, že za ním stojí jakási virtuální veřejnost zbožňující pralesy, ne však ti, co pod těmi pralesy bydlí. Národní park vznikl úderem úředního berana v roce 1991, s lidmi ze Šumavy se předtím nikdo nebavil, potom jenom nesrozumitelní kazatelé. Ministerstvo přírody by také mělo vědět, že i ti opovrhovaní lesníci jsou už od časů Marie Terezie školeni v ochraně životního prostředí, byť asi jinak než broučkovědci. Z té včerejší tiskovky jsem ovšem pochopil, že na jediný správný vědecký názor má patent ministerstvo. To znám.