Prachatický deník: Dopis pro poslance od STAN

16.02.2017

Brabcův zákon pošlapává naši historii, práci našich předků, zakazuje uchovat historické kulturní dědictví, zakazuje udržovat typickou středoevropskou krajinu, zakazuje péči o horské louky a lesy, nařizuje rozmnožovat kůrovce, uzavírá Šumavu před turisty a předává právo rozhodovat o našich domovech aktivistům. Tyto cíle zastírá lživou propagandou o developerech a aquaparcích. Nechceme žádné lunaparky, aquaparky, golfová hřiště, developery, nechceme kácet stromy pro kšeft. Přejeme si jen plnohodnotně žít a pečovat o naše domovy. Nechceme ale žít život indiánů v rezervacích.

V rámci projednávání novely zákona se jednoznačně prokázalo, že jde jenom o Šumavu. Senát jako jediný dal šanci šumavským obcím uplatnit naše návrhy, které vycházejí z odborných znalostí a dlouhodobých zkušeností. Senátní návrhy tak reflektují situaci na Šumavě. Žádáme Vás, abyste svým hlasem respektovali demokratická práva nejenom šumavského tetřeva, ale i práva menšinové šumavské domorodé populace žít v národním parku. Nemáte-li vůli přijmout senátní návrhy, pak prosím uvažujte o možnosti vrácení novely zákona do nového legislativního procesu, jehož výsledkem bude skutečný kompromis.

Senát vrátil do Poslanecké sněmovny novelu zákona 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny s pozměňovacími návrhy. Není pravdou, že změny navržené Senátem likvidují národní parky, degradují ochranu přírody v nich, vrací ochranu přírody do padesátých let minulého století, umožňují budovat lanovky, sjezdové areály, aquaparky, nadměrně zvyšují pravomoc obcí a umožňují kšeftování se státními pozemky.

Všechny základní i bližší ochranné podmínky národních parků zůstaly zachovány, nebyl dotčen zákaz prodeje státní půdy, nebylo dotčeno žádné ustanovení NATURY 2000, stavebního zákona ani zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).

Senátní změny mimo technických oprav nahrazují imaginární cíle jasně definovanými účely, pro které se národní parky vyhlašují, umožňují návrat rostlinných a živočišných druhů, které v průběhu času z přírody národních parků vymizely, umožňují opatření na zlepšení retenční schopnosti krajiny, ochranu státního majetku, ochranu kulturně-historického dědictví, ochranu historického sepjetí člověka a přírody a navrátily původní znění demokratických principů při rozhodování o národních parcích. Umožněním vyznačování turistických stezek v přírodní zóně tak naplnily zásadu národních parků "Poznávej a chraň".