Lidé nechtějí žít v šedivé Šumavě

01.04.2011

Název: Lidé nechtějí žít v šedivé Šumavě Zdroj: Haló noviny Datum: 01.04.2011 Autor: Václav MÍKA Odkaz: http://www.halonoviny.cz/

SRNÍ - Na nedostatečnou komunikaci s Národním parkem Šumava (NPŠ) a na jeho průtahy s vydáváním potřebných povolení si stěžuje starostka obce Srní Ivana Pěčová (nestr.). Srní leží na území NPŠ, lidé zde žijící z toho ale příliš nadšeni nejsou, vyplývá ze slov starostky.

Ta velké naděje vkládá do nového ředitele NPŠ Jana Stráského. ?Dosud jsme nebyli vyslyšeni a bylo rozhodováno o nás bez nás,? říká s tím, že na předchozím vedení NPŠ, kdy byl ředitelem ekolog František Krejčí, jí i jejím kolegům z dalších šumavských obcí vadila slabá komunikace. ?I když musím říct, že za Krejčího vůbec komunikace s obcemi začala, předtím se s obcemi nekomunikovalo vůbec.? Starostce na NPŠ vadí např. to, že stromořadí ležící na obecních pozemcích nemůže obec nechat pokácet, aniž by k tomu měla povolení NPŠ. Podobně NPŠ musí povolit dokonce i barvu střechy, pokud se ji někdo rozhodne opravovat. Nebo velikost oken. Pěčové se nelíbí, že úředníci parku častokrát vydávají tato povolení pozdě, nedodržují zákonnou třicetidenní lhůtu. ?Kdybych s tímto zpožděním pracovala na obci, tak mě občané ukamenují,? podotýká starostka.

Turistů je stále méně

Podle ní má obec Srní šanci se rozvíjet jen v případě, že zde bude dostatečně velký turistický ruch. Turistů je prý stále stejně, možná je jich i o něco víc. Jenže vzhledem k nedostatku příležitostí k trávení volného času se zde zdržují stále kratší dobu. Někdy tu ani nepřespávají, přijedou jen na sobotu či na neděli. ?V obci nám chybí zázemí pro turisty. Dnešní turista je jiný, než býval dříve. Když v zimě přijde z běžek, v 16 hodin je tma a my mu nemáme co nabídnout. Kdo tu bude provozovat pizzerii, vinárnu, diskotéku, když sezóna je velice krátká? A když v zimě není sníh, jako tomu bylo tuto zimní sezonu, tak si musí vydělat během čtyř měsíců na zbývajících osm. Ale tak to prostě nefunguje,? povzdechla si starostka s tím, že neví, jak z tohoto začarovaného kruhu ven. Větší počet turistů by bezesporu přilákala cyklostezka. ?Tu nám ale národní park nezařídí.? Teprve nedávno se podařilo vybudovat kanalizaci a vodovod. Dosud totiž byly v obci lokality, kde ani jedno, ani druhé neměli. Další problém: na návsi je veřejné osvětlení staré 30 let, které je poruchové, má navíc velkou spotřebu elektřiny. ?Jeho rekonstrukce by stála dva až tři miliony. Kde je mám vzít? Existují dotace. Jenže Srní má 270 obyvatel. Na peníze z regionálního operačního programu (ROP) nedosáhnu, protože o ně mohou žádat až obce od 500 obyvatel. V Programu rozvoje venkova je zaveden bodový systém, my už jsme z něj dvě dotace dostali. Tím přicházíme o 15 bodů. O dalších 15 bodů přicházíme, protože upřednostňují 15 body obce do 250 obyvatel. A já těch 30 bodů ničím nedoženu. Čili tato dotace také padá. A dotace od Plzeňského kraje činí nejvýše 60% celkových nákladů. Podílet se na zbylých 40 % si ale prostě nemůžu dovolit.? Slova starostky potvrzuje i poslankyně za KSČM Milada Halíková, která se s výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj seznámila osobně v minulých dnech se situací na Šumavě. Podle Halíkové vedení obcí trápí nedostatek financí a o kompenzacích se spíš mluví, než aby se objevily na účtech. ?Rozvoj turistického ruchu, který byl zdůrazňován při zakládání parku jako impuls pro zvýšení zaměstnanosti místních obyvatel, je zatím spíš zklamáním. A nejde jen o odliv turistů po vichřici Kyril. Podle starostů pokles návštěvnosti způsobilo rozhodnutí bývalého ministra Bursíka neřešit následky kůrovcové kalamity ve 2. zóně národního parku,? uvedla Halíková pro Haló noviny.

Obec z daní nemá nic

Nejvýznamnější kulturní památkou na katastru obce je bývalý královácký dvorec Antýgl. ?Je shnilý a do jeho opravy je nutno investovat podle studií, které jsme si nechali zpracovat, nejméně 60 milionů. Nevím, kde mám o tyto peníze žádat. Na tak velké peníze nedosáhnu. V tomto případě bych byla ráda, kdyby mi v tom nějak NPŠ pomohl. Protože pokud by tato památka shnila a spadla, byl by to neodpustitelný hřích.? Problém nedostatku peněz prohlubuje i fakt, že všechny tři hotely, které v Srní fungují, nemají v této obci sídlo. Podobně je tomu i u dalších soukromníků, kteří zde nabízejí ubytování. ?A tak z daní, které odvádějí, nemá obec nic.? A jak se dívá na problém, o kterém se v souvislosti se Šumavou teď mluví asi nejčastěji? ?Myslím, že i v prvních zónách parku by se mělo rozumně zasahovat proti kůrovci. Když už někde vznikly holiny, tak proč ty listnáče nevysadit? Listnáč potřebuje světlo, sám se tam mimo jeřábu a břízy nevysemení. Vysaďme tam klen, dub, buk, abychom se zbavili monokultury. Věřím, že si příroda pomůže, ale nechceme žít v šedivé Šumavě. Možná že se to turistům líbí, když vidí uschlý les. Ale nežijí tu denně. Ženy, které tu žily celý život a vysázely tu tisíce stromků, dnes je jim 70 let a asi si dovedete představit, jak jim je. Je to hřích jim tohle na stáří udělat,? dodává starostka šumavské obce Srní.

Stránku připravil Václav MÍKA