Ochránci věří ministrovi, blokádu na Šumavě zatím nechystají

31.03.2011

Název: Ochránci věří ministrovi, blokádu na Šumavě zatím nechystají Zdroj: ekolist.cz Datum: 31.03.2011 Odkaz: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2282137

Ochránci životního prostředí zatím kvůli hrozící těžbě stromů v nejcennějších partiích Šumavy blokádu nechystají. Věří ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi (ODS), že žádost ředitele parku Jana Stráského o vyhlášení kůrovcové kalamity v celém parku nepovolí. ČTK to dnes řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. ČSSD podle stínového ministra životního prostředí Václava Zemka chce, aby Chalupa Stráského odvolal, jestliže bude pokračovat v dosavadním jednání, které by vedlo k likvidaci parku.

Svolení Stráský potřebuje k tomu, aby mohl těžařskými stroji i insekticidy proti broukovi zasáhnout i v nejcennějších partiích, které byly ponechány přirozenému vývoji. Radnice na Šumavě a těžaři ale tvrdý zásah proti kůrovci vítají.

Nyní podle Zemka už nejde o to, zda na Šumavě kácet či nekácet, ale o to, kde, jak a kolik lesa zasaženého kůrovcem pokácet. Na ministrovi Chalupovi je, zda se rozhodne pro zachování Šumavy jako národního parku. Jestliže ano, pak je udržení Stráského ve funkci jeho ředitele nemožné, uvedl. Stráskému Zemek vyčetl rozvrácení rady parku a umlčení jednoho názorového proudu, což znemožní, aby byl dosažen dlouodobý konsenzus na fungování Národního parku Šumava.

Ochránci přírody s akcemi proti těžbě vyčkávají. "Je to krajní možnost, ke které jsme se v minulosti dvakrát odhodlali. Určitě se o blokádě těžby nebudeme bavit dříve, než ministr životního prostředí rozhodne. Věřím, že návrh ředitele Stráského je natolik neslučitelný s posláním národního parku, že ministr to prostě schválit nemůže," uvedl Bláha.

Naposledy aktivisté bránili kácení stromů napadených kůrovcem v šumavském pralese Trojmezná od 27. července do 21. září 1999. Cílem bylo zachovat část první zóny parku bez jakýchkoliv zásahů člověka. "Ta část parku - takzvaný Trojmezenský prales, dodnes zůstala nepokácená, a dnes je tam naučná stezka, která lidem ukazuje, jak se přirozeně obnovují horské smrčiny," poukázal Bláha.

Neví, zda by se blokádou dalo zabránit i těžbě na tak velkém území, které nyní navrhuje Stráský. Nápad kácet stromy kolem Tříjezerní slati, Javoří pily, Černohorského močálu v srdci Šumavy by podle Bláhy neměl v civilizované zemi vůbec vzniknout. Podle něj by ochránci přírody v případě schválení těžby nejspíše navrhli Národní park Šumava zrušit, protože by ztratil své poslání.

Nesouhlas se Stráského návrhem je značný. Vznikají spontánně jednotlivé iniciativy na vysokých školách a mezi vědeckými společnostmi. V pondělí budou ochránci přírody informovat o vzniku nové platformy na obranu přírody a krajiny v národním parku - ŠumavaPro. Iniciativu Netunelujte lesy, která s tím souvisí, podle Bláhy podepsalo několik tisíc lidí.

Naopak tvrdý zásah proti kůrovci má podporu ze strany představitelů obcí v národním parku. "Hysterie některých vědců nad děním na Šumavě není na místě," píší v dnešním prohlášení zaslaném ČTK. Podle představitelů obcí je prý zachvátila proto, že ztratili právo diktovat Šumavě, jejím obyvatelům a návštěvníkům, co smí a nesmí. Na stranu Stráského se postavilo také Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).

Loni bylo v lesích parku vytěženo rekordních 347.000 metrů krychlových napadeného dřeva. Kůrovec podle optimistů v jihočeské části parku gradoval. Podle vědců by nejúčinnějším bojem proti lýkožroutovi bylo scelení 135 území prvních - bezzásahových zón. Vytvořit by se měly jasné hranice. Bezzásahové nechat přirozenému vývoji, a mezi oběma územími primárně proti kůrovcovi zasahovat.