Kůrovec

22.09.2009

Název zdroje: ČRo - České Budějovice Datum vydání: 22.09.2009 Nadpis: Kůrovec Pořadí: 1 Relace: Bez obalu Moderátor: Filip Černý Hosté pořadu: Jiří Zimola, Václav Klaus, Karl Sinner, Otto Probst, František Krejčí Čas vysílání: 15:30:00 Rozsah: 00:08:41 Oblast: Regionální rozhlas

Moderátor (Filip Černý): Je 27. srpna, do předčasných voleb, o kterých si zatím všichni myslí, že budou, zbývá 44 dnů a předvolební kampaň velkých stran vrcholí. Na krajském úřadě v Českých Budějovicích se schází prezident republiky Václav Klaus s hejtmanem Jiřím Zimolou. Po hodinové schůzce oba vycházejí před krajský úřad, aby přítomným novinářům oznámili, že kůrovcová kalamita na Šumavě je vážná a že je potřeba jednat. Hejtman Jiří Zimola slibuje, že pokud ochranáři neustoupí od koncepce nekácení napadeného lesa, tak vyhlásí na Šumavě stav nebezpečí.

Host (Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje): Jsem rád, že pan prezident stojí jednoznačně na straně Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a těch, kteří už mají dost té pasivity a nečinnosti, která se na Šumavě děje. Chci říct, že dám na určitá doporučení a ty kroky budou jasné, razantní a nezpochybnitelné. V případě, že ministerstvo se bude chovat tak jako doposud, pak dojde ve velmi brzké době - kterou si dovolím definovat v řádu jednotek dnů, týdnů - k tomu, že ten stav nebezpečí bude moci být na Šumavě vyhlášen.

Moderátor (Filip Černý): Prezident republiky, který dlouhodobě kritizuje vedení šumavského národního parku přizvukuje. Tvrdí, nechat celou situaci usnout nemá smyslu.

Host (Václav Klaus, prezident ČR): Já bych řekl, že nejsem jenom na straně Jihočeského kraje nebo Plzeňského nebo jakého. Opravdu na straně rozumu, protože to co se děje a to, co nám předvádějí naši zelení a jejich spřátelená ministerstva je pro mě prostě nepřijatelné, hloupé, nerozumné a myslím, že úkolem jakéhokoli rozumného člověka, nejen Jihočecha, je se proti tomu postavit. Já považuji za zajímavé a inspirativní to, co pan hejtman se odvážit nastolit, navrhnout. Myšlenku vyhlášení nějakého kalamitního stavu, což by umožnilo udělat nějaké zásahy, které já považuji za potřebné, protože věřím, že naše ministerstvo životního prostředí bude blokovat donekonečna a donekonečna čekat možné není.

Moderátor (Filip Černý): Uplyne pár dnů a kůrovec na Šumavě se stává volebním tématem na jihu Čech. Regionální lídr kandidátky ODS na tiskové konferenci obviňuje vedení národního parku z neschopnosti. Vedoucí kandidátky nové strany TOP 09 je pro razantnější zásahy proti kůrovci, bývalý premiér Miloš Zeman si přijíždí prohlédnout šumavské lesy. Bez ohledu na stranickou příslušnost se objevují i umírněné politické hlasy. Sociální demokrat Vítězslav Jandák říká, že katastrofa to určitě není. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg odmítá politickou debatu na kůrovcové téma. 10. září Ústavní soud ruší termín předčasných voleb a zdá se, jakoby se od toho okamžiku přestal rojit i kůrovec. Hejtman Jiří Zimola říká, vyhlášení stavu nebezpečí jsem zatím mohl odložit. Odmítá ale, že by v jeho rozhodnutí hrála roli i politika.

Host (Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje): Není to ale v žádném případě nějaký ústup. Není to to, že bychom ustoupili od této proklamace stavu nebezpečí. Zasedla pracovní skupina, která se zabývá tou aktuální situací na Šumavě, což byl jeden z mých prvních požadavků, to tedy ministerstvo splnilo. Druhý požadavek byl, aby tato skupina navrhla nějaký plán řešení. A jestliže skupina jedná a jestliže já dostávám výstupy z té skupiny, už proběhly 3 jednání, pak mi přijde seriózní nejdříve vyčkat na závěry této opravdu ryze odborné pracovní skupiny a teprve potom rozhodnout, jak budeme postupovat. Zatím prostě vše běží podle našich požadavků.

Moderátor (Filip Černý): Přírodní procesy jsou neúprosné, aktivita kůrovce na podzim ustává a brouček se ve velkém začne v lesích objevovat až napřesrok na jaře. Stejně neúprosné bývají i politické procesy. Nakonec byl smeten jakýkoli letošní termín voleb a volit budeme nejspíš na jaře příštího roku. Synchronizace přírody a politiky je tedy zajištěna. Než se ale kůrovec opět objeví v politických vyjádřeních, zkusme se podívat na bavorskou stranu hranice. Tam se kůrovcová kalamita objevila dřív než u nás, už v roce 1986 a ani tam se v nejpřísněji chráněných zónách národního parku stromy nekácely. Jak tvrdí ředitel Národního parku Bavorský les Karl Sinner, po 20 letech na místě mrtvého šedivého luhu najdeme životem překypující lesy.

Host (Karl Sinner, ředitel Národního parku Bavorský les): Obnovuje se skladba smíšeného lesa, rostou tu především smrky, jedle a buky, doplněné o habry, jilmy a lípy. Ve vysokých polohách, kde odumřel původní horský smrkový les naše měření ukazují, že se smrkový porost obnovuje tzn., že v současnosti je tamní porost z 90 % tvořen mladými smrky.

Moderátor (Filip Černý): Ne všichni ale s vedením národního parku souhlasí. V posledních letech zažívá bavorská strana Šumavy citelný úbytek turistů a např. podle starosty šumavské obce Langdorf Otty Probsta za to může vedení národního parku, resp. kůrovec.

Host (Otto Probst, starosta šumavské obce Langdorf): Nemáme žádnou perspektivu pro naše děti a turistický ruch neustále klesá tzn., že lidé, kteří znají nádherný zelený Bavorský les z vyprávění nebo ho chtějí spatřit, tu najdou jen šedivou poušť. Najdou tu jen nemocný zničený les, na který nechce nikdo koukat. A proto nám také jde o udržení turistického ruchu na Šumavě.

Moderátor (Filip Černý): Naopak na české straně Šumavy návštěvnost v letošní sezóně trhala rekordy. Turisté utratili rekordních 4,5 miliardy korun a jestliže v Bavorsku obviňují kůrovce z poklesu cestovního ruchu, na jihu Čech ho někteří pro změnu vnímají jako turistické lákadlo. A jak to tedy v Národním parku Šumava vypadá teď? Podle ředitele Františka Krejčího letos kůrovec zasáhl spoustu porostů v tzv. prvních zónách národního parku a také se mimo tyto zóny letos rekordně kácelo.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Asi 70 % výměry lesů národního parku jsou těmi lesy, kde když se vyskytne kůrovec, tak jsme povinni zasahovat a zbytek území je rozdělen zase na takové dva hlavní typy tzn., těch zbývajících 30 % se vlastně rozděluje na 21 % z celé výměny národního parku tzv. samovolného vývoje přírody a 9 % území národního parku je tzv. přechodové pásmo, kde bychom mohli během deseti let přecházet do toho samovolného vývojového managementu. Tzn., že cirka třetina národního parku by mohla být do 10 let, do roku 2020 v bezzásahovém režimu. Na většině tohoto území nezpracováváme stojící kůrovcové stromy, ale v okrajových částech a v částech, které se hodně blíží nebo jsou přímo v sousedství toho zásahového režimu, tak tam máme možnost používat různé další alternativní technologie ochrany lesa. Cirka 80 tisíc kubíků bylo vytěženo těch stromů, které byly napadeny kůrovcem právě v tom zásahovém území.

Moderátor (Filip Černý): Co říci závěrem? Plánovaný lyžařský areál a lanovka ve východním cípu národního parku, případné zisky z prodeje dřeva a rekultivačních prací po holosečích, nedůvěra české veřejnosti v ekology a jejich koncepty - to vše vytváří podmínky pro politizaci boje proti kůrovci i do budoucna. Teď přes zimu ale budeme mít vzácnou možnost si od kůrovce odpočinout, my i les.