Bývalý ministr ŽP RNDr. Martin Bursík se po Kyrillu proslavil údajným výrokem - ?necháme tam ty polomy ležet, ať se na nich ten brouk pořádně rozmnoží a všechno sežere a nebudeme se pak už muset s nikým dohadovat o zasahování". V tomto smyslu vyznělo jeho oficiální rozhodnutí ministra k ponechání na 140 tisíc m3 polomových smrků po Kyrillu bez zásahu v I. i v II. zónách (fakticky jich zůstalo na 200 000 m3) na území cca 11 500 ha. Ponechané nezpracované polomové dříví a právně neopodstatněné rozšíření bezzásahových zón po roce 2007 se stalo základem masivní kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava.
Rozhodnutí ministra Bursíka vyvolalo v obcích na Šumavě všeobecnou nevoli. Bylo silně kritizováno vlastníky a správci sousedních lesů doma i v zahraničí (Rakousko, Bavorsko) a odbornou veřejností od lesních hospodářů až po univerzitní profesory a renomované pracovníky výzkumných ústavů, včetně některých pracovníků ochrany lesa České inspekce životního prostředí. Volalo se po nápravě. Na to reagovali i senátoři a poslanci napříč politickým spektrem, zejména po jarním masivním rojení kůrovce. Bylo svoláno veřejné slyšení v Senátu na 24. května 2007 usnesením číslo 107 na 5. schůzi Senátu v 6. funkčním období.
Na tomto veřejném slyšení před senátory, poslanci a odbornou veřejností ministr Bursík sebevědomě prohlásil, že přejímá veškerou politickou zodpovědnost za management v lesích v NPŠ (?co se týká managementu v lesích, to je vysoce odborná záležitost, a bereme na sebe, jak správa parku, tak já, který nesu politickou odpovědnost, tak na sebe tu politickou odpovědnost bereme! ").
Za rok se na základě ministrova zásadně chybného rozhodnutí podařilo výrazně vystupňovat gradaci kůrovce a destrukci vysokokmenných smrčin. Totálním rozpadem vysokokmenného lesa byla celkem do konce roku 2009 zasažena výměra zhruba 6 000 ha, z toho jenom v roce 2009 to činilo 851 ha holin, popřípadě vytěžených lesních porostů, kde již byla přirozená obnova, a další holiny vznikly v odumřelých lesních porostech v bezzásahových zónách. Současný pandemický růst gradace kůrovce ohrožuje na 20.000 ha lesních porostů v NPŠ.
V roce 2002 byla kůrovcová těžba v NPŠ ve výši 10 896 m3 tj. na normálu, kůrovec byl ztlumen do základního stavu, kůrovec žádným způsobem neohrožoval lesní porosty.
V roce 2007 po Kyrillu došlo k prudké gradaci kůrovce. Téhož roku rozhodnutím ministra Bursíka bylo ponecháno v I. a II. zónách bez zásahu 140 000 m3, fakticky se jednalo o cca 200 000 m3, polomů a vývratů.
V roce 2008 v důsledku toho došlo ke gradaci kůrovce. Bylo vytěženo 119 603 m3 kůrovcového dříví (2,45 m3/ha), prakticky stejné množství kůrovcem napadených smrků bylo ponecháno bez zásahu v I. a II. zónách. Lesníci varovali před další násobnou gradací kůrovcové kalamity v národním parku.
V roce 2009 bylo vytěženo 299 600 m3 kůrovcového dříví. Podle kvalifikovaných odhadů lesnických znalců dále zůstalo bez zásahu v I. a II. zónách dalších cca 300 000 m3 smrků napadených kůrovcem. Nastala nekontrolovatelná gradace, označovaná jako pandemie, při níž došlo k rozptýlení kůrovců do nenapadených porostů a to nejen v NP Šumava, ale i do lesních porostů sousedních vlastníků.
Podle předběžných odhadů pro rok 2010 bude kůrovcem ve smrčinách napadeno na jeden milion m3 stromů. Správa NP Šumavy počítá v roce 2010 s těžbou 500 000 m3 kůrovcového dříví pouze však mimo bezzásahové zóny. Napadené stromy v ?bezzásahové zóně" se tak stávají líhní kůrovce nebezpečnou pro sousední porosty.
Ředitelem NPŠ k 1. březnu 2010 pro koordinaci činností k zastavení gradace kůrovce jmenovaný ?kalamitní štáb NPŠ" zveřejnil zprávu, že letos k 15-03-2010 bylo vytěženo 4 007 m3 a vyznačeno 2 304 m3 kůrovcových stromů.
Podle informací se má zasahovat do aktivních kůrovcových napadení, ale pouze v II. zónách s výjimkou jejich stanovených bezzásahových částí, a už vůbec ne do tzv. I. zón. To je nedostatečné.
Vzhledem k tomu, že velká část kůrovcem napadených stromů v tzv. bezzásahových I. a II. zónách s odhadem pro rok 2010 činí na 500 000,- m3, hlavní zdroj kůrovcové pandemické gradace se soustředí právě tam. Pokud tam nebudou provedeny důsledné asanační zásahy, bude se kůrovcová kalamita dále šířit. Zkušenosti (např. z Krušných hor a dalších) prokázaly, že bez likvidace samotného zdroje poškozování lesa, les bude i nadále odumírat a dálkové přenosy větrem budou atakovat i porosty sousední, jak na semináři v Horní Plané (25-03-2010) poukazovali ředitelé sousedních lesních majetků (LČR, VLS, ML Kašperských Hor, Volar).
Podle "Zelené zprávy" MZe, v roce 2008 bylo celkem na ploše 2 597 702 ha porostní
plochy bylo zpracováno celkem 2 360 000,- m3 (0,91 m3/ha), kůrovcového dříví.
V lesích spravovaných NPŠ (cca 48 800,- ha) bylo v témže roce vytěženo celkem 119.000,- m3 kůrovcového dříví (2,44 m3/ha), tj. cca 5% z celkové kůrovcové těžby v ČR. Rozloha lesa ve správě NPŠ činí 1,88% z celkové výměry lesů v ČR. Tzn., že těžba kůrovcového dříví v NPŠ (m3/ha) dosáhla v roce 2008 2,72 násobku oproti průměru v ČR.
V následujícím roce 2009 dosáhla těžba kůrovcového dříví v NPŠ již 299 600,-m3, (6,14 m3/ha), tj. nárůst na 2,5 násobek z roku předchozího. Vzniklo 861 ha nových holin, popřípadě vytěžených lesních porostů, kde již byla přirozená nebo umělá obnova. Tyto údaje se však netýkají tzv. bezzásahových zón, kde napadení kůrovcem bylo odhadnuto zhruba na stejný objem. Kvalifikovaný odhad (údaj EPS II) celkového objemu kůrovcem napadených stromů v NPŠ v roce 2009 činil 600.000,- m3 (12,3 m3/ha), tzn. cca 10 násobek oproti všem jehličnatým porostům v ČR.
Podle předběžných odhadů EPS II bude v roce 2010 v NP Šumava kůrovcem napadeno na jeden milion m3 smrků, tj. cca 20 m3/ha. Tato pandemická gradace potvrzuje varování lesních odborníků z roku 2007, kteří kritizovali rozhodnutí exministra Bursíka jako zhoubné pro udržitelnost lesních ekosystémů v NPŠ a nebezpečné pro všechny okolní lesní porosty.
Zprávu podle materiálů expertní zprávy soudního lesního znalce Ing. Karla. Simona z prosince 2009, zprávy Expertní pracovní skupiny II z ledna 2010 a tiskové zprávy Správy NPŠ z března 2010, se souhlasem a se zpřesněními údajů Ing. K. Simonem
vypracoval dne 05-05-2010:
Ing. Vladimír Valenta, CSc.
Poznámka, která by neměla být opomenuta.
NP Šumava byl vyhlášen nařízením vlády č.163/91 ze dne 20. 3. 1991 na rozloze 69 030 ha s posláním ?uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí" a mj. ?zachování typického vzhledu krajiny ... a předání zdravých lesů následujícím generacím." Průvodním sloganem byla ochrana ?Zelené střechy Evropy". Z celkové rozlohy 69 030,- ha národního parku lesy zaujímají celkovou na výměru 55 914,3 ha, z toho pod správou NPŠ je 48 800 ha. Druhým největším vlastníkem jsou městské lesy Kašperských Hor (cca 5.000 ha) a třetím město Volary (cca 1 000 ha), dále obec Rejštejn a další menší vlastníci.
Šumavské hvozdy se prosazením doktríny bezzásahovosti a protiprávní ochrany tzv. ?přírodních procesů"na území cca 6 000 ha zhroutily, ohroženo je na 20 000 ha lesa. Patří mezi elementární lesnické znalosti, že kulturní (hospodářský) les věkových tříd v mýtním věku není možné ponechat bez lidských zásahů, aniž by došlo k jeho destrukci. Je však možné prodloužit obnovní dobu a vhodnými způsoby přeměn a převodů dát základ novému lesu přírodě blízké struktury za využití roztroušených fragmentů "pralesovitého" rázu. Ale jejich udržitelnost musí být chráněna před masivním biotickým napadením ochranou celého lesního ekosystému.
Jinak zejména u hospodářské smrčiny dojde k její totální destrukci se všemi až likvidačními důsledky na režim biologický, hydrický, pedologický a půdoochranný a další. Bezzásahovost v kulturním lese neznamená obnovu pralesa, ale je projevem nekulturnosti jejích prosazovatelů. Po 3 stech letech pěstování hospodářského lesa je to zločin.
Tvrdím, že prosazení doktríny bezzásahovosti v kulturních lesích (nota bene v mýtním věku) představuje ten nejbrutálnější zásah do lesních ekosystémů, který si lze vůbec představit.
Lze to kvalifikovat jako zločin v obecném "ekologickém" smyslu, ale i v pojetí národohospodářském. Uvádí se celková finanční národohospodářská ztráta za existenci NPŠ dosahuje až 32 miliard Kč (prof. Ilja Vyskot, MZLU Brno). Za následky nezpracování polomů po Kyrillu a Emmě správa NP Šumava spolu s ministrem nesou nejen politickou zodpovědnost, k níž se Dr. M. Bursík sebevědomě hlásí, ale i plnou vinu za zkázu environmentální, hospodářskou a finanční, - ti, na základě jejichž příkazu se tak úmyslně stalo. Zaslechnul jsem poněkud emocionální hodnocení následků takového příkazu jako záměrnou hromadnou vraždu lesa, něco jako Katyň ve "Světě lesních samot".
Val
ValVV
Zachraňme Šumavu občanské sdružení, o.s.
Karla Čapka 1166, 373 41 Hluboká nad Vltavou
IČO: 26568535, DIČ: CZ26568535
číslo účtu: 2073904309/0800