Kůrovcovou kalamitu jsme zatím zvládli

24.11.2009

Název zdroje: Klatovský deník Datum vydání: 24.11.2009 Nadpis: Kůrovcovou kalamitu jsme zatím zvládli Strana: 12 Rubrika: INZERCE - LESY ČR NOVINY Autor: IVAN KLIK Ročník: 18 Číslo: 273 Náklad: 252466 Odkaz: http://klatovsky.denik.cz/ Oblast: Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj

Drobný brouček, kterému se obvykle říká kůrovec, se dostal do povědomí veřejnosti zejména v souvislosti s jeho napadením lesů v Národním parku Šumava.

Co je kůrovec? Známý název pro škůdce lesů, " kůrovec", je pojmenováním drobného broučka - lýkožrouta smrkového, latinsky Ips typographus, který již stovky let patří ve střední Evropě k nejvýznamnějším kalamitním škůdcům lesa. V poslední době se zejména díky situaci v Národním parku Šumava dostal tento brouček do povědomí široké veřejnosti jako kontroverzní škůdce, který údajně napadá smrk, který je již zatížen nějakým poškozením nebo nevhodně pěstován. Při přemnožení ovšem kůrovec napadá i naprosto zdravé stromy a likviduje všechny smrkové porosty v dosahu. Lýkožrout smrkový škodí smrkům tím, že drobní, 4 - 5,5 mm dlouzí hnědí dospělci navrtávají kůru smrků matečnými chodbičkami, v nichž samičky kladou po oplodnění vajíčka a vylíhlé larvy požírají lýko. Chodbičky mají charakteristický tvar, tzv. požerek. Při silném žíru napadený strom po zničení lýka zcela odumře a vznikne charakteristická " kůrovcová souš". Při kalamitním stavu suché smrky vytvářejí ohniska napadení, kde můžeme vidět velké množství usychajících smrků pohromadě. Po zakuklení larev se do dvou týdnů líhnou noví brouci, kteří prodělávají tzv. zralostní žír. Celý cyklus od náletu dospělců do vylétnutí nové generace trvá 6 až 10 týdnů, záleží na podmínkách, především teplotních. Nová generace brouka má větší počet jedinců a napadá mnohem větší počet stromů, pokud se proti kůrovci včas nezasáhne. V běžném roce většinou kůrovec vytvoří dvě generace, bohužel v posledních letech vinou horkého a suchého počasí a dlouhodobě vysokých podzimních teplot jsou většinou generace tři.

Jaké jsou možnosti obrany? Především je třeba včas vyhledávat, kácet a odvážet z lesa stromy napadené kůrovcem. V jarních měsících pro první nálet brouků (konec dubna, začátek května) a dále i v průběhu léta se používají aktivní obranná opatření - lapače a lapáky, případně otrávené lapáky nebo řízená ohniska. Nejznámějším a nejviditelnějším opatřením jsou černé tabulové feromonové lapače. Lapače mají uvnitř vyvěšený feromonový odparník, který láká kůrovce. Lapače se pravidelně kontrolují a odchycení brouci se hubí. Lapák je záměrně skácený strom umístěný do polostínu na hranici porostu. Kůrovec napadne přednostně lapák a je zahuben buďto odkorněním v lese nebo na pile nebo chemickou asanací. Otrávený lapák se většinou zakládá jako trojnožka ze silných polen s vyvěšeným feromonovým odparníkem a je předem ošetřen insekticidem. Řízené ohnisko zakládáme vyvěšením feromonů na již napadené stromy a tím dojde k zesílení náletu a následně k hubení velkého množství larev při zpracování. Hlavní obranou je ale aktivní přístup při vyhledávání napadených stromů, a zde revírníci Lesů ČR i další pracovníci odvádějí velký kus práce. Po celé období aktivity kůrovce je nutno v místech dřívějšího výskytu (zpracovaných ohnisek) znovu a znovu kontrolovat zdravé stromy a zjišťovat, zda nejsou nově napadeny kůrovcem. Prvním příznakem napadení jsou tzv. drtinky, což jsou drobné kousky kůry z vytvářených chodbiček. Drtinky najdeme na patě stromu. Další známky napadení, jako odlupování kůry nebo usychání jehličí již značí nutnost okamžité asanace tohoto takzvaného kůrovcového dříví. Asanace se provádí dle stupně vývoje brouka odkorněním nebo chemicky, chemicky asanované dříví poznáme dle červené barvy přidávané do smáčedla k účinné chemické látce.

Jak se vyrovnává Krajské ředitelství Plzeň s kůrovcem v posledních letech? Začneme letošním rokem - vzhledem k velkému úsilí všech pracovníků lesních správ a KŘ Plzeň jsme k dnešnímu dni snížili výrazně kalamitní základ pro výpočet obranných opatření proti kůrovci až na 50 % loňského stavu. V loňském roce jsme vytěžili 201 tisíc metrů krychlových aktivní kůrovcové hmoty, k dnešnímu dni je vytěženo 100 tisíc metrů krychlových.

Trendy zpracování jsou jednoznačně příznivé a jsme mírnými optimisty, pokud se týká jarního náletu kůrovců. Přesto je nutno pokračovat v nastoupené cestě maximálního úsilí všech pracovníků na všech úrovních, abychom udrželi tento příznivý trend. V roce 2007 a 2008 se především kvůli kalamitě Kyrill výskyt kůrovců v lesích všech vlastníků v Plzeňském kraji výrazně zvýšil. Kalamitu v jejím obrovském rozsahu nebylo možno zpracovat v termínu před rozmnožením kůrovce, a proto rok 2008 byl velmi obtížný z hlediska obrany proti kůrovci, a to bez ohledu na způsob správy majetku a hospodaření v lesích. Teprve příští rok nám ukáže, zda mírný optimismus v roce 2009 byl namístě a zda jsme skutečně kůrovcovou kalamitu zvládli a snížili stav tohoto broučka v lesích Plzeňského kraje na únosnou míru.

IVAN KLIK ředitel KŘ LČR Plzeň

Vývoj podílu kůrovcových těžeb na KŘ Plzeň 2007 - 2009

ROK celkem m3 2007 1169133 92079 8% 2008 841459 201525 24% 2009 845000 120000 14%