Stránský: Šumava se změní, jako by přišel konec světa

06.09.2009

Název zdroje: Doprava - iHNed.cz Datum vydání: 06.09.2009 Nadpis: Stránský: Šumava se změní, jako by přišel konec světa Oblast: WWW - Domácí zprávy Odkaz na plný text článku: http://Domaci.iHNed.cz/c1-38241470-stransky-sumava-se-zmeni-jako-by-prisel-konec-sveta

ROZHOVOR "Mělo se vykácet pár stromů, aby se předešlo pohromě. Protože se řeklo, že nechceme těžkou techniku, tak tu teď kácíme tisíce stromů," tvrdí šéf Rady národního parku Jan Stránský. Do kůrovcové kalamity se poprvé vložila i policie. Podle jejího posudku jdou škody na Šumavě až do třech desítek miliard korun. Další žaloby budou přibývat, obává se předseda Rady národního parku Jan Stránský. Na Šumavě se podle něj musí začít kácet zdravý les, aby se přes vykácené pruhy nemohl kůrovec šířit. Jak vám je při pohledu na hektary sežraného lesa? Pro mě to není šok, jsem tu dost často. Napadá mě, že nemáme definováno, jaký je to problém a proto se hádáme. Když se tam někdo podívá, řekne, že je to mrvý les. Jiný řekne, že to není mrtvý les. Já myslím, že bychom se měli vrátit k základu, proč jsme ten park dělali. Určitě není sporu o tom, že má-li se příroda chránit, musí se ponechat svému vývoji, ale musí se uzpůsobit nejprve tak, aby v tom vývoji mohla rozumně pokračovat. Co by to v praxi zanamenalo? Znamenalo by to zpomalit tempo. Tohle není národní park, my z toho chceme ten národní park teprve udělat. To znamená dlouhou práci a ne tu nejjednodušší formu práce, která se zvolila, a to nechat lesy sežrat kůrovcem. Pak vidíte tuhle hrůzu, která někoho děsí a někdo ji obhajuje. Podstatné ale je, že za třicet let tu bude les. Nevyroste všude sám, někde mu pomůžeme. Bude mít do metru výšky. Celá Šumava se změní, jako by byl konec světa a nový svět začal. Existuje ovšem i varianta pustit do prvních zón těžkou techniku, stromy odstranit a vysadit nové. Tuhle otázku teď nemusíme řešit, protože na Šumavě se netěžilo nikdy tolik, co se tu těží teď. Nikdy tu nebylo tolik těžké techniky. Ve všední den tady ani nemůžete přejít přes cestu, kolik je tu náklaďáků, které odvážejí deřvo. Teorie, že se nemá kácet a že technika to tu ničí, se ukázala jako neplodná. Možná jen bránila lobistickým tlakům na těžbu dřeva na Šumavě? Nevěřím, že jsou lobistické tlaky na těžbu dřeva. Těžit může v současné době jenom park. Ale existují snahy park zrušit... Dobře. Mohlo by se říci, že snaha zrušit park je snahou chopit se dřeva. Ale já nepatřím mezi ty, kteří chtějí park zrušit. Ty lobistické tlaky jsou určitě na budování sjezdovek, infrastruktury a podobných věcí, to ano. O zaplacení miliard nejde Součástí toho jsou i žaloby. Zvedají se hlasy majitelů okolních lesů, že jim kůrovec z parku ničí lesy. Domácí se už ozývají, zahraniční se brzy ozývat začnou. Těch žalob bude jistě přibývat. Celé to běsnění s velkou těžbou, která se tu teď provádí, je přirozená obrana vedení parku z hrůzy, že bude muset ty škody platit. Podle policie vznikly škody 30 miliard. O té žalobě vím. Těch třicet miliard není škoda na dřevu, ale cena za porušení životního prostředí. Ta cena sleduje i estetickou hrůzu, porušení cestovního ruchu a další vlivy. Dobře. Padnou žaloby, soudy jim mohou vyhovět. Jde o miliardy. Kdo je zaplatí? O to nejde. Na to má soud dost času. Mě jde o to, jestli najdeme cestu, jak to teď zpomalit. Zda odborníci dokážou říci, kde udělat čáru a vybudouvat zónu, která ochrání okolí od šíření kůrovce. Zatím jsme stále za kůrovcem. Máte konkrétní příklad? Vymyslely se dvě maličké první zóny v Radvanovském hřbetu nad Lenorou. Nechaly se kůrovci a on se šíří v dalekém okolí a teď nevíte, kde máte začít se mu bránit. Tyhle ostrůvky se musí vytřídit na ty, které se mají ponechat dál a na ty, které kompikují boj s kůrovce. Jsem přesvědčen, že Ministerstvo zivotního prostředí i lidé v parku toho kůrovce berou jako spásu a zároveň s ním bojují. Tyhle politiky se ale nedají spojovat. Kůrovec je noční můrou každého lesa Kde se stala podle vás chyba, že se kůrovec tak masivně rozšířil? Mělo se vykácet pár stromů, aby se předešlo pohromě. Protože se řeklo, že nechceme těžkou techniku, tak tu teď kácíme tisíce stromů. Chyba byla v první úvaze, že se kůrovci nemusíme bránit. Kůrovec je hrůza laždého lesa. Péče se měla dělat krok za krokem lesnickým postupem s cílem, který mají ochranáři. Ta etapa se přeskočila z nedočkavosti člověka, aby už ten park měl. Znamená tedy boj s kůrovcem kácení? Kácet ano, ale kácet se nemusí víc, než aby to bylo účelné. My kácíme jen další kůrovcové dřevo. Potřebujeme kácet holt zdravý les a oddělit kůrovce od zdravého lesa.