JUDr.František Talián: Národní park Šumava– nešťastný produkt a tragická oběť doby

16.01.2017

Šumava, jako známý přírodní skvost Evropy, byla chráněna dostatečně zřizováním lokálních státních přírodních rezervací již od konce 19. století (Boubínský prales – 1858). V době vzniku NP Šumava bylo totiž prokázáno, že území Šumavy patřilo k nejzachovalejším částem krajiny nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Dřívější ministr životního prostředí Bursík na senátním slyšení v roce 2007 prohlásil kůrovce za součást přírody, „která by si snad také zasloužila ochranu“ a dále, že odpovědnost za bezprecedentní gigantický experiment na Šumavě (v podobě kůrovce a bezzásahovosti) a za její vývoj přejímá on sám.

Jak je možné, že v dnešní době se znovu chystá k účasti ve volbách Strana zelených, která zločinné činnosti svého člena, ministra životního prostředí Bursíka, poskytovala politické krytí?

Jak je možné, že je dodnes nepostižen tehdejší spoluviník Bursíka, ministr životního prostředí Ambrozek, nepostiženi jsou oba ředitelé NPŠ z éry těchto ministrů, a to Pavličko a Krejčí (který dokonce dnes, po svém odvolání z čela parku, pracuje pro tzv. ministerstvo životního prostředí)?

Jak je možné, že MŽP i nyní ovládá jím dotovaná, nikomu neodpovědná skupina, zvaná Hnutí Duha s letitým čelným představitelem Jaromírem Bláhou?

Jak to, že škůdcovské spolčení, zvané Hnutí Duha, je ze strany MŽP či SFŽP financováno mj. z grantové smlouvy „na práci s turisty“ – snad aby hnutí mělo peníze na denní výplaty „protestujících“ ekologistů?

Jak to, že další zelený následovník Bursíka, exministr Miko przní životní prostředí za tučnější obolus dokonce o stupínek výše – v Evropské komisi v Bruselu?

Jak to, že dodnes nebyla projednána správní žaloba, kterou podaly šumavské obce na exministra Bursíka v roce 2007?

Jak to, že dodnes nebylo – přes opakované žádosti na MŽP – odtajněno šetření ČIŽP ohledně finančního úniku spočívajícího v množství dřeva údajně ponechaného k zetlení (ve skutečnosti zdefraudovaného v r. 2007–8) v k.ú. Modrava?

Jak to, že nebyla řádně objasněna sebevražda zoufalého lesního správce Vladimíra Daneše (leden 2008) z Prášil a příčinná souvislost jeho činu s řáděním Správy NPŠ?

Jak to, že za celých 20 let nebyl přijat zákon, jímž měl být vůbec zřízen Národní park Šumava a stanoveny bližší ochranné podmínky – jak ukládá § 15 odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny? Zatímco lesnické organizace před zřízením NPŠ vytvářely zisk, vedení NPŠ aSprávy NPŠ dokázalo jen za období 2007–9 zničit lesy o rozloze až 20.000 ha autratit přitom stání finanční dotace od MŽP a SFŽP ve výši více než 1 miliardy 1146 Kč – to vše v rozporu s vl. nař. č. 163/1991 Sb., podle něhož je základním posláním NPŠ uchování a zlepšení přírodního prostředí a zachování typického vzhledukrajiny a její využití k turistice a rekreaci. Je i podezření, že část těchto dotací mohla být vyplácena za vypracování různých tzv. „odborných prací“ zadávaných sympatizantům „bezzásahového režimu“z řad ekologických aktivistů. Porušen byl i zák. č. 289/1995 Sb., o lesích, který konstituuje zachování lesa jakožto národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, dále zákon o vodách, zákon o ovzduší, zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., atd.

Kdo je za současný stav v NPŠ zodpovědný, co činí příslušné orgány a kdo bude hradit vzniklé škody? Kdo zaplatí jen vzniklé škody z povodní?

Kdo dosadí zpět do tzv. „Ptačí oblasti Šumava“ (viz vl. nař. č. 681/2004 Sb.) vymizelé druhy ptáků, vymizelou flóru a faunu?

Kdo zaplatí škody na životním prostředí, vzniklé činností Správy NPŠ a nečinností příslušných státních orgánů, jež byly podle odborného posudku prof. Ing.Vyskota a soudního znalce Ing. Simona vyčísleny na částku 26 miliard Kč (na funkcích lesa) a 6 miliard Kč (na funkci hydricko-vodohospodářské)?

Kdo vrátí ministerstvu financí více než půl miliardy Kč, jež byla vyplacena na „grantech“ tzv. „vědcům“ – obhájcům tzv. „bezzásahovosti“ a kdo vrátí miliony, jež bude stát těmto vědcům“ vyplácet na prebendách za tituly docentů a profesorů, které si tito za obhajobu bezzásahovosti „vysloužili“?

Kdo zaplatí náklady na demolice nemovitostí, pozůstalých v NPŠ po roce 1991, namísto aby jejich prodejem vznikl pro stát příjem a prospěch pro místní zaměstnanost, zemědělství a turistiku (např. areály rot PS Žďárek, Javoří pila, Černé jezero, Polom, fořtovna Knížecí Pláně, atd.)

Kdo napraví současnou kritickou situaci na Šumavě, kdy vázne rozvoj osídlení, infrastruktury, ubytovacích kapacit, parkovišť, sjezdovek, pracovních příležitostí místních obyvatel a návštěvnosti turistů a rekreantů vůbec?

Kdo obnoví desetitisíce hektarů zničeného lesa (prognóza je 100 až 200 let) a kdo konečně označí za trestnou činnost tzv. bezzásadové zóny, které v žádném právním předpisu nemají oporu?

Proč MŽP a ČIŽP neplní své zákonné povinnosti a fakticky tolerují, dokonce podporují porušování právních předpisů, týkajících se NPŠ? Jako studenti na právnické fakultě jsme se učili, že každý kdo se dozví o vzniku jakéhokoliv trestného činu, má povinnost tuto skutečnost oznámit příslušným orgánům, a že prokuratura (státní zastupitelství) má povinnost zahájit příslušné kroky ohledně existence jakéhokoli trestného činu, o němž se jakkoli dozví.

Nuže, oznamuji tímto jen náznak části možného vzniku trestné činnosti a co do vzniku dalších odkazuji na jednotlivé příspěvky v tomto sborníku „Národní park Šumava – produkt, nebo oběť doby“, dále na sborník Centra pro ekonomiku a politiku (cep) č. 94/2011 „Kůrovcová kalamita“ a na množství dalších podání.

Co na to státní zastupitelství? Nuže …..