Dotace zrychlí výsadbu původních dřevin

17.06.2010

Název zdroje: Haló noviny Datum vydání: 17.06.2010 Nadpis: Dotace zrychlí výsadbu původních dřevin Strana: 11 Rubrika: Z DOMOVA Autor: (ma) Ročník: 20 Číslo: 140 Odkaz: http://www.halonoviny.cz/ Oblast: Celostátní deníky

PLZEŇ Rychlejší obnova druhové skladby než dosud čeká lesy v zásahových územích Národního parku Šumava. Stane se tak díky tomu, že se vedení parku podařilo na výsadbu původních dřevin získat dotaci 250 milionů korun z evropských fondů.

Když se řekne šumavské lesy, většina z nás si představí téměř čistě smrkové hvozdy. Jenže šumavské lesy ve své původní podobě byly tvořeny smrkem jen asi z 51 %, nyní je to 84 %. Druhou nejpočetnější dřevinou byl buk (původně 21 %, nyní 6 %), jedle (13 %, nyní 0,92 %), javor klen (2 %, nyní 0,23 %). Přirozené složení lesů se začalo měnit s osidlováním Šumavy před šesti stovkami let. Kvůli velké spotřebě dřeva v souvislosti s rozvojem zdejšího sklářského průmyslu začal být ve velké míře vysazován smrk, který rychle rostl, ale měl i další vlastnosti, které z něj udělaly ideální artikl pro dřevařský a nábytkářský průmysl. Zbytky původních lesů tak zůstaly jen v několika těžko přístupných lokalitách, například v hřebenových oblastech. Hlavním důvodem změny druhové skladby (tedy především snížení podílu smrku) šumavských lesů je zvýšení jejich odolnosti proti sněhovým a větrným kalamitám i proti kůrovci, který napadá výhradně smrky. Kromě zmíněných dřevin budou vysazovány i břízy či jeřáby. Většina sazenic pochází z lesních školek, patřících národnímu parku, kvůli jejich nedostatečné kapacitě jich ale park musí část nakoupit od externích dodavatelů. Podmínkou ale je, že všechny vysazované stromky musí nést geny původních šumavských odrůd tak, aby byly dostatečně odolné vůči zdejším klimatickým podmínkám. Stromky budou vysazovány pod vzrostlé stromy na velkém množství drobných lokalit, které celkem tvoří asi 1200 hektarů. Výsadba původních druhů se díky získání dotace zrychlí na čtyřnásobek současného stavu. Rychlejší vysazování skončí v roce 2014, kdy bude dotace vyčerpána. Podle ředitele národního parku Františka Krejčího ale bude trvat asi 150 až 200 let, než se podaří dosáhnout původního druhového složení na celém území Šumavy. Na rozdíl od minulosti ale nebude výsadba probíhat v bezzásahových zónách. Haló novinám to potvrdil ředitel parku, který s narážkou na své předchůdce uvedl, že takového švindlu už se nedopouštíme. Bezzásahové zóny bývají spojovány především s tím, že se v nich nesmí zasahovat proti kůrovci, ve skutečnosti jsou v nich vyloučeny veškeré zásahy člověka do přírodních procesů, tedy i jakákoliv výsadba.