František Krejčí, ředitel národního parku Šumava v Impulsech Václava Moravce

08.09.2009

Název zdroje: Radio Impuls Datum vydání: 08.09.2009 Nadpis: František Krejčí, ředitel národního parku Šumava v Impulsech Václava Moravce Pořadí: 1 Relace: Impulsy Václava Moravce Moderátor: Václav Moravec Čas vysílání: 18:20:00 Oblast: Rozhlas

Ředitel národního parku Šumava František Krejčí mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o kůrovcové kalamitě.

Moderátor (Václav Moravec): Kůrovec na Šumavě - téma, které rozděluje. Téma, které se stalo předmětem politických sporů. Například expremiér Miloš Zeman označil v dubnu nezasahování proti kůrovci na Šumavě za zločin. Podle Zemana kůrovcová kalamita napáchala na Šumavě škodu za 32 miliard korun. To označuje za blamáž vedení šumavského národního parku. Svaz obcí Národního parku Šumava chce zmenšit bezzásahová území, kde se šíří kůrovec. Tady jsou slova předsedy svazu, starosty Horní Plané, Jiřího Hůlky:

Záznam Jiřího Hůlky: Rozhodně se budeme chtít bavit o tom, jestli tedy ten způsob hospodaření dneska je správný nebo není. Chápu to, že jsou bezzásahová území, ale nemůže to být, plácnu, 80% ze 70 tisíc hektarů, to určitě ne.

Moderátor (Václav Moravec): Slova Jiřího Hůlky, předsedy Svazu obcí Národního parku Šumava. Především o sporech kolem řádění kůrovce na Šumavě bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý den.

Host (František Krejčí): Dobrý den.

Moderátor (Václav Moravec): Celý ten problém kolem šumavského národního parku a kůrovce je poměrně složitý. Pojďme si rozebrat jednotlivé roviny a začněme rovinou politickou. Jakou největší politickou lež jste o situaci kolem řádění kůrovce na Šumavě slyšel?

Host (František Krejčí): Asi největší nedorozumění, ke kterému dochází, je vlastně samotný popis té kůrovcové události, která se na Šumavě dneska děje, je zveličována a je označována za pandemii.

Moderátor (Václav Moravec): Myslíte si, že tomu tak není, respektive že ta pandemie je celorepubliková a Šumava se s tím svezla?

Host (František Krejčí): Letošní rok je druhý rok po Kyrillu a Kyrill, ten orkán, který v lednu 2007 poškodil lesy celé střední Evropy, opravdu znamenal historickou změnu významné části smrkových lesů střední Evropy. To znamená i Polska, Slovenska, Bavorska, Rakouska a Česka. Šumava samozřejmě nezůstala ušetřena, po každé podobné události tak 2-3 roky trvá, než se kůrovec v těchto lesích namnoží a dosáhne určitého zvýšeného stavu. My jsme letos druhý rok po Kyrillu a tento případ nastal i na Šumavě.

Moderátor (Václav Moravec): Když se díváte na srovnání následků řádění kůrovce u vás v Národním parku Šumava a v dalších částech České republiky, lesích České republiky, tak jak jste na tom?

Host (František Krejčí): Na Šumavě se z tohoto pohledu nic výjimečného neděje. Opravdu ten stav, který dneska na Šumavě v rámci kůrovce sledujeme, je spíš lepší, než jsme čekali. Nechci být žádný přehnaný optimista, ale díky tomu, že jsme nasadili integrovaný systém ochrany lesa, tak jsem přesvědčen osobně o tom, že ty těžby, kdybychom tento postup nenasadili, by byly daleko vyšší, než jsou teď.

Moderátor (Václav Moravec): Když to řeknu jinak, myslíte si, že nejhorší, co se týče řádění kůrovce po právě problému orkánu Kyrill a následků orkánu Kyrill, tak má Šumava za sebou?

Host (František Krejčí): O tom ještě přesvědčen nejsem, protože většinou se musí opravdu počkat na ty tři roky po těchto událostech, takže minulý rok už jsme měli zvýšený stav kůrovce, letos bude vyšší stav, než byl minulý rok a příští rok očekáváme ještě vyšší stav kůrovcových těžeb, než které budou tento rok.

Moderátor (Václav Moravec): Chápu-li to tedy správně, tak máte obavy i z toho, že kůrovec na Šumavě bude ještě zaměstnávat nejen politiky, ale i novináře v příštím roce, protože ta situace bude horší než letos?

Host (František Krejčí): O něco horší bude.

Moderátor (Václav Moravec): Bavíme-li se o té politické rovině, myslel jsem, že největší, vy říkáte nedorozumění, budu používat expresivnější výraz, lež, že použijete pro označení slov Miloše Zemana a 32 miliardách korun, které Zeman zveřejnil v sobotu, když navštívil Národní park Šumava. To nepovažujete za největší lež?

Host (František Krejčí): Já mám určité pochybnosti vůbec o té metodice, která se používala při hodnocení těchto potenciálních škod, navíc o těchto věcech se mluví už od roku 2005, kdy, myslím, pan inženýr Vicena zveřejnil první informace o miliardových škodách v Národním parku Šumava, ale ta metodika, která je k tomuto účelu používaná, vůbec nebyla zpracovávána pro účely hodnocení vlivu péče o lesy národního parku na přírodu, ale byla zpracována pro posuzování vlivu těžeb v hospodářských lesích.

Moderátor (Václav Moravec): Pokud bych jako laik vám měl nabídnout tu otázku, abyste mi řekl, když rozporujete Zemanovo číslo, respektive číslo z jednoho ze znaleckých posudků, 32 miliardy korun škody, které měl údajně napáchat kůrovec na Šumavě, existuje nějaká jiná metodika, kterou byste oponoval?

Host (František Krejčí): Existuje celá řada výzkumných úkolů, vědeckých zpráv o tom, co opravdu způsobují ty plochy, které byly ponechané bez zásahu, tomu ekosystému národního parku, ekosystému lesů a mokřadů, které v Národním parku Šumava jsou předmětem ochrany přírody a právě ta data, ty informace, které k dispozici máme, nás nechávají klidnými, protože jednak co do rozsahu, do plošného rozsahu těchto ploch, které byly ponechány bez zásahu, ale i co do ekologického významu na to okolní prostředí, je de facto tak zanedbatelné, že opravdu nemá vůbec smysl o tom hovořit na této katastrofické úrovni, na jaké se o ní mluví.

Moderátor (Václav Moravec): Nedá se tedy vyčíslit ta škoda?

Host (František Krejčí): Žádná škoda se neděje. My jsme správa národního parku, spravujeme území za účelem ochrany přírody a nemůžeme přírodní vývoj, přírodní procesy, probíhající v prvních zónách národního parku, jádrových územích národního parku, označovat za škodu. To by Národní park Šumava nikdy nemohl vzniknout.

Moderátor (Václav Moravec): Chápu-li to tedy správně, tak i Miloš Zeman uplatnil kritéria zkrátka těch hospodářských lesů, které fungují jako zásobárna dřeva, které se těží, než jako národní park, který má chránit ekosystém a přirozený vývoj přírody?

Host (František Krejčí): Přesně tak.

Moderátor (Václav Moravec): Svaz obcí Národního parku Šumava chce zmenšit bezzásahová území, kde se šíří kůrovec. Tady jsou slova předsedy svazu, starosty Horní Plané, Jiřího Hůlky:

Záznam Jiřího Hůlky: Já neříkám apriori, že budeme mít snahu zmenšovat národní park, ale rozhodně se budeme chtít bavit o tom, jestli tedy ten způsob hospodaření dneska je správný nebo není. Chápu to, že jsou bezzásahová území, že musí zůstat, že tam můžeme chodit v omezeným počtu, že tam můžeme chodit za peníze, že tam můžeme chodit jenom s průvodcem, ale nemůže to být, plácnu, 80% ze 70 tisíc hektarů, to určitě ne.

Moderátor (Václav Moravec): Slova předsedy Svazu obcí Národního parku Šumava Jiřího Hůlky. Další rovina onoho politického sporu. Nakolik považujete, pane řediteli, za svůj vlastní problém, že se vám Svaz obcí ve vaší lokalitě, tedy v Národním parku Šumava, nepodařilo přesvědčit, aby nesahali a neuvažovali vůbec o zmenšování bezzásahových zón?

Host (František Krejčí): Pan Hůlka a poslouchal jsem to opravdu pozorně, nemluvil o zmenšování současného rozsahu bezzáshových zón, pouze upozornil na to, že by si nepřál Svaz šumavských obcí, aby z těch 70 tisíc hektarů národního parku nebylo, on říkal doslova, 80 procent bezzásahového území. A já myslím, že protože pan Hůlka je novým předsedou Svazu šumavských obcí a už jsme měli jedno jednání a já myslím, že si i v tomto ohledu budeme docela rozumět, protože ty požadavky nejsou nijak významně omezující pro kvalitní ochranu přírody v Národním parku Šumava. Protože ten současný rozsah není ani zdaleka tak v uvozovkách hrozivý, aby se blížil těm 80 procentům, o kterých mluvil pan Hůlka, ale jsme dneska na úrovni 20 procent výměry lesů národního parku.

Moderátor (Václav Moravec): Jak to tedy bude? Počítá se s tím, že se bude to procent bezzásahových zón v budoucnu měnit?

Host (František Krejčí): My bychom byli rádi, kdyby, protože teď píšeme nový plán péče, kdyby se deset let nemuselo nic měnit, kdyby se současný stav zastabilizoval a opravdu jsme se věnovali hlavně těm věcem, které Národní park Šumava potřebuje ze všeho nejvíc.

Moderátor (Václav Moravec): Které to jsou?

Host (František Krejčí): Já bych, moje vize, když jsem se vracel na Šumavu, protože před dvěma lety jsem se po 12 letech vrátil na Šumavu, byla taková, že budu chtít ten národní park řídit tak, abychom byli uznávaným evropským národním parkem a aby byl řízen po vzoru těch úspěšných národních parků v Evropě. Musím připomenout, že už úspěšným evropským národním parkem jsme, že tento týden mí kolegové ve Švédsku převezmou certifikát Přeshraničního národního parku Šumava-Bavorský les od Federace národních přírodních parků Evropy, od takzvaného Europarku a zařadili jsme se tím certifikátem mezi 20, se dá říct, nejlepších nebo nejznámějších národních parků Evropy. Ale ty starosti, které doprovází vlastně vznik, existenci a vývoj národních parků, nesouvisí zdaleka s kůrovcem, ale s citlivým regionálním rozvojem, s rozvojem péče o hosty národního parku a s tou kvalitní ochranou přírody.

Moderátor (Václav Moravec): Když mluvíte o tom dlouhodobějším plánu, který teď zpracováváte, rozvoje Národního parku Šumava v budoucnosti, v tom, zůstanu-li u kůrovce a u těch bezzásahových zón, tak očekáváte, že bude nějaké procento, které tam bude stanovené na těch 10 let a bude neměnné?

Host (František Krejčí): Teď současný stav je takový, že máme 20 procent vlastně území národního parku, které je ponecháno nebo kde převládá samovolný vývoj, necelých deset procent je takzvaný přechodový režim a zbytek toho území je vlastně ponechán takové té konzervativní péči, kde je potřeba zkvalitnit stav lesů s ohledem na rozšíření smíšených lesů na úkor kulturních smrčin. A na těch deset let to, co jsem teď řekl, bychom rádi zachovali.

Moderátor (Václav Moravec): Těch 20 procent?

Host (František Krejčí): Těch 20 procent bezzásahového území plus vlastně ta péče o to přechodové území, kde je ten největší potenciál, že by se dalo v průběhu těch 10 let postupně přidávat, pokud bude ten stav těch území odpovídat bezzásahovému režimu, do bezzásahového režimu.

Moderátor (Václav Moravec): A tady máte podporu nového šéfa Svazu obcí Národního parku Šumava Jiřího Hůlky, byť jste se s ním setkal zatím jednou?

Host (František Krejčí): Přímo o rozsahu tohoto konkrétního vlastně návrhu jsme se nebavili, protože to bude předmětem dalších diskusí i nad plánem péče, ty diskuse běží a já myslím, že bude dost času na to se ještě právě přesněji na rozsah i na jednotlivé vymezení, na lokalizaci těchto ploch, s ním bavit a byl bych rád, aby právě regionálně došlo ke konsensu nad tímto plánem péče, podobně jako nad návštěvním řádem letos na jaře. Když všech 22 starostů nám návštěvní řád odsouhlasilo.

Moderátor (Václav Moravec): Přece jenom návštěvní řád je daleko jednodušší matérie, řeknu-li to nečesky nehezky, než ta dlouhodobá koncepce. Jsme-li u starostů, tak jsou to regionální politici, ale tady se ještě proplétají obchodní zájmy, čím víc a teď to říkám ze svého pohledu, si člověk o Národním parku Šumava, o těch sporech kolem kůrovce přečte, tím má pocit, že se prolíná i ta ekonomická rovina s tou politickou. Nakolik podle vás v tom celém sporu o velikosti bezzásahových zón, sporu o kůrovce, jde i o to zmenšit území Národního parku Šumava, popřípadě zmenšení těch bezzásahových zón, protože jde o peníze?

Host (František Krejčí): Abych řekl pravdu, já nemám moc dobrých informací o tom, abych si mohl troufnout posuzovat právě přesně tento moment, jestli jde víc o dřevařské lobby nebo víc o pozemky, opravdu do těchto spekulací bych se nerad pouštěl.

Moderátor (Václav Moravec): Počkejte, tak to předpokládám, že kdyby něco takového bylo, tak ho nahlásíte na policii, pokud by někdo na vás takto tlačil, ale ten nepřímý. Když se podíváte na ten humbuk, který se děje kolem Šumavy, tak jestli nepřímo jde o pozemky a o dřevo?

Host (František Krejčí): Musím přiznat to, že cena půdy a když si vezmeme, myslím, před týdnem vyšlo v některých novinách hodnocení vzniku nebo rozestavěných bytů na tisíc obyvatel v České republice, tak Krkonoše a Šumava jsou na stejné úrovni jako okolí Prahy. Tak je vidět, že jednak ten stavební boom globální krize vůbec nezmenšila na Šumavě na jedné straně, na druhé straně že asi opravdu ta ochota stavět na Šumavě je asi úplně daleko jiná než v běžných venkovských regionech, tak asi o tuto problematiku významně půjde. Ale já jsem chtěl jenom připomenout to, že my nebo já osobně se snažím mít s obcemi a se zástupci krajů korektní diskusi a vést korektní dialog o budoucnosti desetileté budoucnosti Národního parku Šumava a to, že občas někdo na tomto dialogu se snaží parazitovat, to je pravděpodobně důsledek toho, že jde o ty dvě věci, o kterých se tady bavíme. O jiné asi finanční investiční zájmy.

Moderátor (Václav Moravec): Jihočeský hejtman Jiří Zimola zatím odložil zvažované vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě kvůli kůrovcové kalamitě. Ve Vimperku totiž začátkem září zasedla expertní skupina, složená ze zástupců Jihočeského a Plzeňského kraje, Ministerstva životního prostředí a také Správy Národního parku Šumava. Tady jsou slova jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly:

Záznam Jiřího Zimoly: Vyhlášení stavu nebezpečí jsem podmiňoval dvěma záležitostmi. První záležitost byl můj požadavek na ustavení oné krizové pracovní skupiny, a teď prosím nechci slovíčkařit a je mi jedno, jestli ji budeme nazývat krizová nebo akční pracovní skupina, ale prostě skupiny, kde se konečně ministerstvo a Správa národního parku, její management, začnou bavit s jednotlivými kraji. To se stalo a já očekávám její výsledky opravdu v řádu několika málo týdnů.

Moderátor (Václav Moravec): Slova jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly, který tedy zatím odložil zvažované vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě. Pokud by měl šéf Národního parku Šumava František Krejčí, který je hostem dnešních Impulsů, jasně říci, co podle vás může být výsledkem té expertní skupiny, na kterou se Jiří Zimola odvolává, co by to mohlo být?

Host (František Krejčí): Já si slibuji dva hlavní závěry, jednak takové posouzení, se dá říct, efektnosti našeho integrovaného programu ochrany lesa proti kůrovci a věcná doporučení pro případné zlepšení tohoto programu a druhý obor těch doporučujících bodů, o kterých už teď diskutujeme, je vlastně stanovit určitá doporučení pro plán péče právě na těch 10 let, protože musím opravdu uznat, že v této pracovní skupině jsou experti na lesní hospodářství, například pan inženýr Krečmer, který se celý život zabývá legislativou lesního hospodářství, legislativou o lesích a opravdu nebo například pan profesor Mrkva a já si docela vážím i těchto rozhovorů, které vedeme nad přípravou vlastně se dá říct plánu péče, ale pouze v tom oboru péče o lesy národního parku.

Moderátor (Václav Moravec): Chápu-li správně ta slova Jiřího Zimoly, tak ten vyhlášený, možné vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě ještě není definitivně odvrácené?

Host (František Krejčí): Já si myslím tím, že už je září, tím, že už na Šumavě začaly první ranní mrazíky, tak kůrovec vlastně se už pomalu ukládá k zimnímu spánku, letní rojení před 14 dny de facto skončilo a ten stav nebezpečí, o kterém jsme se s panem hejtmanem bavili, vlastně by byl spíš potřebnější, když by se měl vyhlašovat, spíš na začátku tohoto období kůrovcové sezony. Teď už vlastně zděláváme to, co bylo vyznačeno v tomto a v minulém týdnu a významně už nové kůrovcové dříví nepřibude.

Moderátor (Václav Moravec): Chápu-li to správně, tak z toho odborného hlediska je možné, že by k vyhlášení onoho stavu nebezpečí mohlo dojít začátkem kůrovcové kalamity v příštím roce, kdy vy očekáváte, že může být horší než letos?

Host (František Krejčí): Pravděpodobně.

Moderátor (Václav Moravec): Co by to znamenalo? Vidíte to vy, tu možnou zprávu vyhlášení onoho stavu nebezpečí, za zásadně špatnou pro Národní park Šumava?

Host (František Krejčí): Já bych nerad hodnotil jestli zásadně špatnou nebo naopak, ale každopádně když se tyhle stavy vyhlašují, podobné to bylo, ale z úrovně vlády, na to období krátce po Kyrillu, tak vlastně to hlavní, co se v těchto situacích nebo stavech vyhlášení realizuje, je to, že se veřejné zakázky zadávají ve zrychleném režimu a to opravdu by mohlo možná pomoci v příštím roce, když bude potřeba v krátké době zpracovat velké množství kůrovcového dříví. Tak kvůli takovému tomu zvětšení akceschopnosti těch firem, které nám to vlastně budou zabezpečovat, by tento stav možná byl lepší než klasická veřejná zakázka, která je zadávána podle zákona a trvá přece jenom několik dní až týdnů.

Moderátor (Václav Moravec): O kůrovci se mluví v souvislosti jenom se Šumavou, o tom už byla v první části dnešních Impulsů řeč. Když se podíváme na odbornou rovinu řádění kůrovce, tak kůrovcová kalamita je i v dalších lesích České republiky. Státní podnik Lesy České republiky přijal letos právě kvůli kůrovcové kalamitě rekordní opatření. Lesníci věří, že se jim díky nim podaří situaci zvládnout. Tady jsou slova vedoucího odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky, Ladislava Půlpána:

Záznam Ladislava Půlpána: V letošním roce jsme použili proti kůrovcům 370 tisíc lapáků a 58 tisíc lapačů a věříme, že se nám podařilo většinu kůrovce odchytit dříve, než napadl stojící stromy. Počty lapáků a lapačů jsou rekordními v historii.

Moderátor (Václav Moravec): Slova Ladislava Půlpána z Lesů České republiky, jak je zaznamenalo Rádio Impuls. Pokud by měl šéf Národního parku Šumava František Krejčí, který je hostem dnešních Impulsů, jasně říci, jaká teď jsou ta aktuální čísla, která se týkají boje s kůrovcem u vás v národním parku. Vy jste řekl, že jste zásadním způsobem posílili počet lidí, kteří s tou kůrovcovou kalamitou bojují. O kolik?

Host (František Krejčí): O cirka 30 lidí, který, to jsou lidé, kteří pomáhají přímo s vyznačováním, vyhledáváním kůrovcových stromů, ale musím říct, že přímo na tom zpracovávání dříví v lese se podílí cirka 500 pracovníků v těch firmách, které dneska zasahují na území národního parku.

Moderátor (Václav Moravec): Pokud se nemýlím, vytěženo bylo 150 tisíc metrů kubických kůrovcového dříví, k těžbě máte ještě nějakých bezmála 50 tisíc metrů krychlových. To stihnete do konce roku?

Host (František Krejčí): To stihneme daleko dříve než do konce roku, já myslím, tak do poloviny října nejpozději bude všechno to, co souvisí s kůrovcem, pro tento rok hotovo.

Moderátor (Václav Moravec): Vy jste řekl, že ona expertní skupina, která byla ustavena začátkem září, by měla krom jiného a to si od ní slibujete vy, dát další recepty k lepší ochraně lesa proti kůrovci na Šumavě. Které recepty to ještě zatím můžou být?

Host (František Krejčí): To jsou spíš odborné věci, protože my samozřejmě jsme po tom Kyrillu také svolali tým odborníků včetně právě odborníků z řad lesníků a z řad ochránců nebo ochranářů lesa, když to tak řeknu, proti kůrovci a i zahraniční odborníky a nastavili jsme určitý scénář na tři roky po Kyrillu. Náměstek ministra i pro tuto potřebu vydal metodický pokyny a my přesně podle těchto postupů dneska pracujeme a my právě chceme v říjnu svolat zase toto širší jednání a pozvat tam i experty z této expertní skupiny a společně probrat, jednak zhodnotit tu efektivnost toho nastaveného integrovaného systému ochrany lesa a v případě, že najdeme nějaké skuliny nebo nějaká doporučení pro další zkvalitnění, zefektivnění tohoto systému, tak je rádi zapracujeme do tohoto postupu.

Moderátor (Václav Moravec): Srovnáváme-li tu letošní kůrovcovou kalamitu, která říkáte, že pro šumavský národní park není tak hrozná, jak se může jevit z médií, i to, jak vystupují politici a to, co bude v příštím roce, jaká opatření vy můžete udělat ještě nad rámec toho, co jste udělali letos proti řádění kůrovce na Šumavě?

Host (František Krejčí): Tak ta opatření jsou zčásti podobná jako ta, o kterých mluvil pan Půlpán z Lesů České republiky. My taky jsme už loni a předloni nasadili rekordní počet lapačů a lapáků a dokonce jsme začali zkoušet novou metodu boje s kůrovcem, to znamená vlastně postřik houbovým patogenem už v těch ohniscích jeho výskytu a vlastně až ten čtvrtý stupeň té integrované ochrany lesa je to vlastní kácení. A to, co lze zlepšit, je vlastně výkon práce toho lesníka přímo v tom terénu, hlavně při tom, než nastane to jarní rojení a vlastně se musí co nejpřesněji reagovat na tu vlastní bionomii, na ty vývojové fáze toho brouka, aby se ta opatření nasazovala včas, aby to vyhledávání stromů ke kácení a ta následná těžba probíhala právě s ohledem na bionomii kůrovce co nejpřesněji, aby ty zásahy byly co nejefektivnější.

Moderátor (Václav Moravec): Říká šéf Národního parku Šumava František Krejčí, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se někdy příště na shledanou.

Host (František Krejčí): Děkuji, na shledanou.

Hostem středečních Impulsů pak bude senátor z Občanské demokratické strany, herec Tomáš Töpfer.

 

Zpět na přehled zpráv ← následující   |   předcházející →

Zachraňme Šumavu občanské sdružení, o.s.

Karla Čapka 1166, 373 41 Hluboká nad Vltavou

IČO: 26568535, DIČ: CZ26568535
číslo účtu: 2073904309/0800

info@zachranmesumavu.cz http://www.zachranmesumavu.cz

Tytp www stránky vytvořilo web studio EDGERING v roce 2014 | x4u CMS Toplist Edgering