Jak je to s kůrovcem v Národním parku Šumava?

10.06.2009

Název zdroje: Radiožurnál Datum vydání: 10.06.2009 Nadpis: Jak je to s˙kůrovcem v Národním parku Šumava? Pořadí: 1 Relace: Dvacetiminutovka Radiožurnálu Moderátor: Martin Veselovský Hosté pořadu: František Krejčí Čas vysílání: 17:31:40 Rozsah: 00:22:00 Oblast: Rozhlas Zpracováno: 11.06.2009 05:18 Identifikace: ROR120090610020000 cz Klíčová slova: Šumava (63x), Šumavě (12x), Šumavu

Moderátor (Martin Veselovský): Podle odhadů podniku Lesy České republiky čeká Česko největší kůrovcový útok za posledních 50 let. Pokud by měl lýkožrout smrkový ambici vymýtit české lesy, možná mu v˙tom zabrání expremiér Miloš Zeman, který před časem navrhl zrušení Národního parku Šumava s˙tím, že jde o přírodě nebezpečný podnik, který nechává ladem ležet stovky hektarů napadených stromů, zároveň prohlásil, že podá trestní oznámení na jeho vedení a také na ministra životního prostředí. Sežere tedy kůrovec všechno dřevo na stojato nebo jde jen o planý poplach, motivovaný dřevařskými zájmy? A nebo mají nakonec pravdu ty z˙šumavských obcí, které říkají, bez ohledu na kůrovce v˙národním parku se nedá žít. Vítejte u středečních Dvaceti minut Radiožurnálu, dobré odpoledne. Ředitel Národního parku Šumava František Krejčí je hostem příštích dvaceti minut, dobrý den, pane řediteli.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Dobrý den.

Moderátor (Martin Veselovský): Podal na vás Miloš Zeman trestní oznámení?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Pokud vím, tak se pan advokát Kříženecký připojil k˙trestnímu oznámení z˙loňského roku, které podával pan Vicena na staré nové vedení Správy národního parku, na MŽP, na Inspekci životního prostředí.

Moderátor (Martin Veselovský): A to padá i na vás?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): No, staré nové vedení správy, já myslím, že to spíš je o "neznámém pachatelovi", než spíš na, o konkrétních osobách.

Moderátor (Martin Veselovský): A víte, protože trestní oznámení na neznámého pachatele se udává nebo spíš podává s˙nějakým podezřením na trestný čin, tak ta podstata toho trestního oznámení je co, podle vašich informací?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Podle našich informací a podle našich vyjádření, které jsme k˙tomu zpracovávali, se jedná o to, že nám bylo vytýkáno a všem těm organizacím, které jste jmenoval to, že došlo k˙velké ekologické škodě nebo škodě velkého rozsahu na životním prostředí tohoto území.

Moderátor (Martin Veselovský): A jak se cítíte?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Já musím říct, že to není žádná novinka, v˙rámci například Evropy, střední Evropy, že tyhle aktivity se vyskytují v˙mnoha zemích i u sousedů v˙Národním parku Bavorský les i po 40 letech, kde byl loni učiněn druhý pokus, který se dostal až k˙soudu a na bavorské straně soudce rozhodl v˙té věci tak, že se nestalo, nestal žádný trestný čin, že nedošlo k˙žádnému porušení ústavy bavorského státu a že opravdu je to přesně v˙souladu s˙ochranou přírody to, co se děje v˙Národním parku Bavorský les.

Moderátor (Martin Veselovský): Na druhou stranu, rozhodnutí bavorského soudu rozhodně není judikaturou pro české soudy, tak kdyby se to dostalo před české soudy, tak jste si jist v˙kramflecích?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Samozřejmě, že to není, že to není žádná judikatura, která je použitelná u nás, ale já spíš jsem jenom chtěl říct, že se to děje i v˙jiných zemích, a to i po 40 letech existence těchto chráněných území, ale zase na druhou stranu jsme nebo aspoň já osobně jsem přesvědčen, že naši práci, svoji práci dělám dobře a že opravdu se žádný trestný čin nestal a že opravdu nelze zaměňovat hospodaření s˙hospodářskými lesy, s˙ochranou přírody v˙lesích, které neslouží tvorbě zisku hospodářského, ale ochraně přírody.

Moderátor (Martin Veselovský): To znamená to, co vám i předchozím vedením Národního parku Šumava mimo jiné Miloš Zeman, Miroslav Kříženecký, mnoho podnikatelů z˙vašeho regionu i někteří politici vytýkají, to znamená, že byly způsobeny mnohamiliardové škody tím, že nebyly vykáceny a řekněme po hospodářském způsobu řešeny ty plochy dřeva napadeného kůrovcem, ale byly nechány prostě ladem tak, aby si příroda poradila, tak to se podle vašeho názoru nezakládá na pravdě, nemají pravdu prostě.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Já si myslím, že to je opravdu nesmysl, že to absolutně mimo realitu.

Moderátor (Martin Veselovský): Šumavský národní park má, pokud se úplně nepletu, zhruba 68 tisíc hektarů plochy, kolik z˙toho v˙současné době je plochy napadené kůrovcem?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Napadené kůrovcem v˙současné době máme vyznačeno 20 tisíc, asi tak cca 20 tisíc kubíků, to znamená kdybychom si to představili, že co kubík to jeden strom, tak by to bylo cca 20 tisíc stromů, ale to je tak asi desetina z˙těch našich jarních odhadů pro tento rok, kterou jsme, z˙těch odhadů, které jsme udělali pro tento rok.

Moderátor (Martin Veselovský): Tedy ten odhad je, že na konci roku 2009 bude napadených 200 tisíc kubíků.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Cca, z˙toho ale odhadujeme, že více než polovina je v˙těch částech Národního parku Šumava, kde máme možnost zasahovat proti kůrovci a tam i intenzivně zasahujeme a víme, že ten náš osvědčený systém integrované ochrany lesa je funkční a daleko účinnější i v˙běžných hospodářských lesích, než v˙běžných hospodářských lesích.

Moderátor (Martin Veselovský): Tak a teď pro úplně normálního člověka, který nemá zkušenost s˙integrovanou ochranou lesních ploch, co přesně děláte s˙těmi napadenými a co budete dělat s˙těmi napadenými plochami a stromy?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Jednak obecně. Péče o lesy v˙národním parku je poslední dva roky přesně diferencovaná podle stavu, podle stupně ochrany přírody a máme tři základní typy managementu, ten první, nejpřísnější v˙těch řádových územích, to je management, kde převažuje samovolný vývoj lesa. . .

Moderátor (Martin Veselovský): Tedy bezzásadová zóna.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Můžeme tomu říkat bezzásahová zóna, i když to není přesný, přesný výraz. To je cca 20 procent výměry národního parku. To lemuje režim takový přechodový, kde na deset let máme stanovená určitá opatření pro to, aby se těchto cca 9, 10 procent mohlo za deset let stát taky touto bezzásahovou, když jsme dohodli, že budeme tomu říkat bezzásahová zóna, s˙bezzásahovou zónou a celý zbytek národního parku je vlastně zásahová zóna, když to tak řeknu, kde využíváme i konzervativní metody ochrany lesy, to znamená i to vlastní kácení. My se hlavně lišíme od hospodářských lesů v˙tom, že naší motivací není kácet, to znamená, my se snažíme, abychom vlastně při ochraně lesa proti kůrovci došlo k˙tomu, že musíme pokácet ten napadený strom v˙co nejmenším rozsahu, aby těch stromů bylo co nejméně. To znamená zase na druhé straně máme povinnost někde ponechávat určité části národního parku bez zásahu, kde se samozřejmě namnožuje kůrovec, dneska je to cca v˙aktuální podobě půl procenta výměny lesů národního parku, kde ten kůrovec na těchto ploch je aktivní. Půl procenta výměry, kde je dneska aktivní kůrovcové dříví, když to tak řeknu a snažíme se ho odchytat to na té cestě z˙těchto bezzásadových ploch do těch zásahových ploch, to znamená, že vlastně vytváříme bariéry, ať už jsou to bariéry lapačů, lapáků, dokonce ta ohniska zamořujeme houbovým patogenem a přes tyto tři bariéry se teprve dostává ten kůrovec do těch porostů zásahových, kde napadá ty stromy, které pak my rychle vyhledáváme a kácíme.

Moderátor (Martin Veselovský): Proč, opět velice laická otázka, ale proč by bylo principiálně špatné prostě všechny ty stromy napadené vykácet a odvézt?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Protože národní park byl zřízen nejenom kvůli kvalitě, aktuální kvalitě lesních ekosystémů, ale i kvůli přirozenému vývoji v˙těchto lesních ekosystémech. Kdybychom uměle zasahovali do přirozeného vývoje těchto lesních ekosystémů, tak porušíme principy národního parku, to by pak národní park nemusel být vůbec zřizován, to bychom šli proti poslání národního parku a přímo bychom poškozovali předmět ochrany přírody a byli bychom celému světu pro smích.

Moderátor (Martin Veselovský): Na druhou stranu, já vám ocituji tuším měsíc starý výrok expremiéra Jana Stráského, který je současně předsedou Klubu českých turistů a také předseda Rady národního podniku, Národního parku Šumava, který říkal. Na Šumavě žiji a pociťuji obrovské zklamání, že člověk svými rozhodnutími, bez jakéhokoliv zisku, který z˙toho má, ničí Šumavu obrovskou rychlostí s˙důsledky, které nikdo neumí časově určit. A mluvil právě o tom, že se bez zásahu ponechávají plochy napadené právě kůrovcem schnout, uschnout a dopadá to tak, jak někde je vidět, například na hranicích s˙Bavorskem u, v některých oblastech, kdy holt tam jsou prostě jen suchá torza stromů.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): To je opravdu laické, expresivní hodnocení situace v˙národních parcích, v˙Národním parku Šumava. My jsme s˙panem doktorem Stráským o tom dlouze hovořili několikrát, několik hodin jsme strávili rozhovorem nad tím dalším vývojem lesů v˙horských oblastech Národního parku Šumava, zatím opravdu se nám nepodařilo nebo se mi nepodařilo přesvědčit pana doktora, že nemusí mít strach o budoucnost lesů Národního parku Šumava. Za celých těch cca dvacet let existence Národního parku Šumava je necelých 2 tisíce hektarů porostů se soušemi, s˙těmi uschlými stromy, které zahubil ten kůrovec, což vemte si, že to je cca necelá čtyři procenta výměry lesů národního parku. A loni bysme mohli skoro tisíc hektarů, mezi 800, 900 hektary těchto porostů se soušemi převést do první vývojové fáze lesa, protože jsme měřením, sledováním po deseti letech zjistili, že opravdu tam ta nová generace lesa je, existuje, že žije. Tak po deseti letech.

Moderátor (Martin Veselovský): Pane řediteli Krejčí, vám se nepodařilo přesvědčit například Jana Stráského, předpokládám, že takové debaty pořádáte i s˙mnoha jinými lidmi nejen v˙regionu.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Ano, ano.

Moderátor (Martin Veselovský): A to vypadá, že jsou tady dvě skupiny, které mají každá svoji pravdu. Bezesporu i na bavorské straně, kde Bavorský les je pro Národní park Šumava řekněme takovým vzorem, jak by se mělo asi pravděpodobně s˙národním parkem a s˙lesy v˙nich zacházet a tam přesto po čtyřech desítkách let uplatňování těch principů, po kterých vy asi toužíte a uplatňujete, tak i tak jsou tam předmětem žalob, to znamená, není možnost, že ta pravda je nakonec někde jinde?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Já myslím, že ne a navíc ta pravda není nic slož., není žádná složitá záležitost. My žijeme ve střední Evropě, žijeme v˙regionu, který by vlastně takřka celý byl lesnatý, kdybychom tu po staletí nevytvářeli pole, pastviny, nestavěli města, my jsme v˙přirozeně lesnaté krajině a proto celá řada i zemědělců dneska ví a my to vlastně vidíme na Šumavě také, že od druhé světové války v˙tom území národního parku přibylo nových sedm tisíc hektarů lesa bez jakéhokoliv přičinění člověka, protože se ten les samovolně vrací na ty louky, které člověk kdysi vytvořil, po válce opustil, takže ty obavy jsou podle mě liché. Jsou vykonstruované a jsou mediálně často propagované, ale opravdu se nezakládají na běžné, racionální úvaze.

Moderátor (Martin Veselovský): Na druhou stranu žijeme na kontinentě, který teď obývá, když vezmeme Evropskou unii, zhruba půl miliardy lidí, to asi není úplně prostor na to, abychom tady měli někde regulérní kus divočiny.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Asi divočina je příliš silné slovo, že, jenom spíš říkáme, že máme jádrové území, který jasně jsou na pole divoké, ale nemůžeme tomu asi říkat divočina, přirovnávat to k˙divočině Kanady nebo Sibiře. Ale to neznamená, že bychom nemohli mít jádrová území, kde bude ponechána příroda sobě sama a nemusíme do toho pořád zasahovat motorovými pilami a harvestory a nemusíme opravdu pořád mořit tu přírodu naší umělou představou o tom, jak má vypadat. Nemusíme ji pořád vnucovat naši lidskou, často pozměněnou vůli.

Moderátor (Martin Veselovský): František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava je hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Pojďme k˙té informaci, kterou jsem říkal na začátku a kterou přinesly Hospodářské noviny, že podle odhadu podniku Lesy České republiky čeká Česko největší kůrovcový útok, až milion kubíků dřeva by letos podle jejich údajů mělo být napadeno lýkožroutem smrkovým. To vypadá jako, že se na nás řítí kalamita, po které nezůstane ani jedno dřevo ve vertikální poloze.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): To takhle nemůžeme přehánět, protože opravdu ta naše lesnatost v˙České republice je opravdu v˙rámci Evropy velká a nechci nijak komentovat situaci v˙Lesích České republiky, ale obecně mohu říct, že opravdu jsme druhé, druhý rok po Kyrrilu, po tom velkém orkánu, které, který poškodil lesy celé střední Evropy a to je opravdu, to byl historicky významný svými dopady orkán v˙rámci celé střední Evropy a opravdu dva až tři roky po těchto událostech tento kůrovcovým kalamitám vždycky v˙minulosti docházelo, proto se. . .

Moderátor (Martin Veselovský): To znamená, to je normální vývoj, to, že teď se chystá kůrovcová kalamita, je normální, protože před dvěma roky na jaře byl Kyrril.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Můžeme říct, že ano, že to rámcově, když já nevím, čemu říkáte vy normálně, jakou o tom máte představu, ale to neznamená, že kůrovec zničí všechny smrkové lesy v˙České republice, to by mu trvalo několik desetiletí, to ale zase na druhou stranu neznamená, že pravděpodobně dochází nebo by nedocházelo k˙takzvanému, takzvané extinkci smrku jako druhu ve střední, ve středních polohách střední Evropy, to znamená k˙hromadnému vymírání tohoto druhu v˙těch polohách, kam ho člověk uměle vysadil a to, to jsou pravděpodobně projevy, které tuto extinkci, tuto, to hromadné vymírání doprovází.

Moderátor (Martin Veselovský): Vy, vzhledem k˙tomu, co v˙těch prvních zónách nebo jaký přístup praktikujete k˙těm napadeným, eventuelně stromům nebo dřevinám napadeným kůrovcem můžete být a také někdy z˙některých stran jste nařknuti z˙toho, že můžete v˙podstatě kůrovce pěstovat a rozšiřovat, že jste zdrojovým územím pro rozšiřování kůrovce.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): To jsou zase další takové ty pohádky, takové ty nesmysly na laické úrovni, které se často na té Šumavě vyprávějí, ale opravdu to v˙podstatě v˙zásadě ani není možné. Například opravdu v˙nižších polohách České republiky se rozvíjela kalamita v˙dubnu nebo kůrovcové jarní rojení probíhalo v˙dubnu, u nás začínalo po 15.květnu v˙těch horních polohách Národního parku Šumava, no a my jsme měli extremně dlouhou zimu na Šumavě, chladné, deštivé jaro a opravdu po 15.květnu bylo takový to hlavní, hlavní "úder" toho jarního rojení kůrovce, to znamená, že my jsme o pět, šest týdnů posunuti, když to tak řeknu za tím, za těmi nižšími polohami s˙tím, že to i letos vypadá a i rakouští lesníci a bavorští, s˙kterýma, s˙kterými my se pravidelně scházíme, si všimli toho, že pravděpodobně letošní kůrovcová kalamita se posunula do smrkových poloh v nižších nadmořských výškách, než tomu bylo loni a v˙minulých letech.

Moderátor (Martin Veselovský): Co by se stalo, pojďme to zkusit otočit, co by se stalo, kdyby se vedení Národního parku Šumava rozhodlo, že tu, teď použijme ten můj možná laický termín, bezzásahová zóna, že se rozšíří daleko více, možná až na celou výměru národního parku. Velice iluzorní příklad, ale berme to. Co by se dělo?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): To mě zajímalo taky, proto jsem si zpracoval ve spolupráci s˙přírodovědeckou fakultou, lesnickou fakultou studii, původně jsem si myslel, že to dotáhnu až jako na disertační téma, ale ta studia zpracovaná, kde jsme změřili rychlost rozpadu horské smrčiny v˙oblasti Březníku, to znamená v˙těch nejvyšších smrkových polohách Národního parku Šumava. . .

Moderátor (Martin Veselovský): Mimochodem Březníky právě to území, na kterém jsou možno vidět ta torza suchých stromů po kůrovcové kalamitě.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): To je ta nejstarší bezzásahová plocha národního parku, tam k˙tomu hlavnímu rozpadu došlo v˙letech 96, 97. 97 to vrcholilo, 98 došlo k˙útlumu potom, ale zjistili jsme, že pokud dojde opravdu k˙tomu, protože lýkožrout smrkový je hmyz, brouk, který se šíří v˙takzvaných ohniscích, tato ohniska se můžou propojovat do frontální gradace a my jsme měřili rychlost toho posunu té frontální gradace, největší rychlost, kterou jsme naměřili, bylo 120 metrů za rok a tato plocha tisíce hektarů tam usychala cca 20 let. S˙tím těžištěm to odumírání v˙letech 96 až 98, to znamená, že, že v˙těchto horských polohách i toto odesychání dospělých stromů je hlavně velmi pomalé. To znamená, kdybych, kdyby opravdu jsme byli tak naivní, nechali jsme teď najednou, během jednoho roku bez zásahu všechny lesy Národního parku Šumava, tak by to odesychání trvalo několik desetiletí, ale my toto opravdu v˙plánu nemáme.

Moderátor (Martin Veselovský): Pane řediteli, kdo rozhoduje o tom, kde se bude v˙Národním parku Šumava kácet a kde ne?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Kácet, teď myslíte z˙pohledu ochrany lesa proti kůrovci?

Moderátor (Martin Veselovský): Máte ještě jiný pohled?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Máme ještě zásahy, které jsou vyvolané třeba přeměnou kulturních smrčin na smíšené lesy, takzvané úmyslné těžby, protože zatím jsme mluvili pouze o takzvaných nahodilých těžbách, a znamená, že se zpracovává třeba právě kůrovcem napadené dříví nebo se zpracovávají vývraty, polomy.

Moderátor (Martin Veselovský): Ale chápu-li to správně, tak o tom rozhoduje vedení Národního parku Šumava.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): V˙současné době to není přímá kompetence vedení Správy Národního parku Šumava, v˙současné době to není přímá kompetence vedení Správy Národního parku Šumava, v˙současné době tato rozhodnutí podle těch svěřených kompetencí vydává ministerstvo životního prostředí, které podle stávajícího zákona ochrany přírodní krajiny určuje způsob a rozsah těchto typů ochrany lesa například proti kůrovci a my jsme pak povinni implementovat toto rozhodnutí do provozní praxe. Toto rozhodnutí bylo vydáno tuším před dvěmi a půl roky, před mým nástupem do funkce a my jsme potom upravili obecné zásady o les, jakožto místní provozní manuál, příručku pro lesníky, aby mohli přesně toto rozhodnutí vlastně realizovat v˙praxi.

Moderátor (Martin Veselovský): A když už se začne kácet na území Národního parku Šumava, tak kdo z˙toho má zisk?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Zisk, Správa národního parku je příspěvková organizace, zřízená ministerstvem životního prostředí, nevytváří zisk. My nejsme zisková organizace.

Moderátor (Martin Veselovský): Kam to dřevo dáte, které vykácíte?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): My samozřejmě dřevo prodáváme a výnosy z˙prodeje používáme na zajištění, na příspěvek do provozu mandatorních výdajů správy například.

Moderátor (Martin Veselovský): Neměly by, byť i z˙tohoto malého, protože předpokládám, že to se nejedná o nějaké veliké objemy, jako jsou běžné u například soukromých dřevařských firem, tak neměly by z˙toho mít nějaký možná minimální profit obce, které jsou právě uvnitř Národního parku Šumava?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Já nevím, jak si představit přímý profit. Nepřímý profit je daný tím, že vlastně my všechny práce zadáváme subdodavatelům, dodavatelům, to znamená, že jak místním, tak i mimo šumavským firmám zadáváme tyto práce v˙lese a my právě nově letos se snažíme na Šumavě zadávat tyto práce na základě rámcových smluv podle zákona 137 o veřejných zakázkách, abychom opravdu, opravdu nevybrali dvě, tři velké firmy, které by pak realizovaly veškeré práce v˙těchto lesích, ale snažíme se, máme podepsáno 340 rámcových smluv na pěsťařské práce, pěstební práce a těžbu dříví a snažíme se právě pomocí minitendrů zadávat tu práci tak, aby uspěli, uspělo co nejvíc, co největší množství místních dodavatelů.

Moderátor (Martin Veselovský): Je připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a mým dnešním hostem je ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Pane řediteli, přesto všechno, co jste řekl, co jste uvedl, tak existuje mnoho lidí a dokonce i docela dost sdružení, která si myslí, že vaše vedení parku to všechno dělá v˙podstatě úplně špatně, abych jmenoval, Miloš Zeman, Václav Klaus, Sdružení Šumava 21, takový, taková vyjádření vydává i Svaz obcí Národního parku Šumava. Tak, kde je ta pravda?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Vy říkáte docela dost sdružení, vyjmenoval jste dvě sdružení a dva politiky. Já znám naopak docela dost sdružení, které nás podporují a těch je mnohem víc, i politiků je mnohem víc než těch, kteří nás kritizují, ale obecně si myslím, že Šumava je pro klasické české politiky spíš okrajové téma. V˙Národním parku Šumava bydlí 800 lidí, trvale bydlí, na jeho hranici bydlí dalších 1500 lidí, tak když bych si to promítnul do množství voličů, tak si myslím, že to není vůbec zajímavá věc pro většinu politiků.

Moderátor (Martin Veselovský): No i přes to všechno s˙tím občas, dobře, přiznejme, není to drtivá většina, není to 75 procent z˙českých politiků, ani regionálních ne, s˙tím občas takříkajíc vyjede, proletí se vrtulníkem například nad Národním parkem Šumava, prohlížejí si holiny po kůrovci a pak se o tom v˙médiích dlouho mluví.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Tak tam asi nešlo o holiny po kůrovci, ale šlo právě o ty plochy, které byly ponechány bez zásahu, ale musím přiznat, že opravdu ta, to odesychání dospělých stromů na Šumavě provází národní park od jeho vzniku, opravdu cca 20 let k˙tomuto jevu dochází a je to přirozeným jevem vývoje horských smrčin a i v˙době, kdy pan Zeman byl premiérem, tak usychaly lesy na Šumavě nebo části lesů na Šumavě, uschlo 600 hektarů lesa v˙té době a ten proces, jak jsem říkal, je dlouhodobý a pomalý a opravdu je na dneska na ploše cca dvou procent výměry les.., celého národního parku, to znamená, že pan Zeman z˙vrtulníku viděl i plochy, které usychaly v˙době, kdy on byl premiérem, kdy on měl možnost to přímo ovlivnit, ale tím, že to neovlivnil, tak pravděpodobně právě činil ochraně přírody dobře, protože si tehdy uvědomoval, že to je součást přirozeného vývoje na Šumavě. Nevím, proč to teď najednou kritizuje, to nevím.

Moderátor (Martin Veselovský): Máte nějaký soukromý názor na to, co může být za tím, že se zrovna teď, před necelým měsícem skupina expolitiků a politiků sebrala a opět jaksi brojí proti vedení Národního parku Šumava?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Osobně si myslím, že spíš asi nejde opravdu o ochranu přírody nebo o to, že by chtěl někdo z˙těchto lidí zachraňovat lesy na Šumavě a jsou pravděpodobně vázáni asi jinými zájmy nebo motivováni jinými zájmy, než je starost o budoucnost lesů na Šumavě, to už zase pracuju v˙tomto oboru tak dlouho, než abych naivně věřil tomu, že těmto lidem jde opravdu o kvalitu šumavských lesů.

Moderátor (Martin Veselovský): Tak, o co jim jde?

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Nevím, to se asi patrně musíte zeptat jich nebo těch lidí, kteří tyto spolky financují, kteří, jim o to jde, aby se zkrátka Správa Národního parku kritiko.., byla kritizována i přesto, že dneska tu práci v˙národním parku děláme na opravdu, na evropské úrovni a patříme k˙nejlepším národním parkům v˙Evropě. Opravdu Národní park Šumava je dneska národním parkem, kterým se každý Čech v˙zahraničí může spíš vytahovat, spíš bejt, být hrdý na to, že takový národní park v˙Česku vůbec je a opravdu není, by neměl být předmětem kritiky. Měl by být předmětem vlastně diskusí o tom, jak se dá na Šumavě zažít kousek původní divoké přírody a diskusí o tom, že do národních, do lesů Národního parku Šumava se nechodí pro dříví, ale pro informace, pro poznání přírody.

Moderátor (Martin Veselovský): Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu s˙František Krejčím, ředitelem Národního parku Šumava. Pane řediteli, díky za váš čas a na shledanou.

Host (František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava): Děkuju za pozvání, na shledanou.

Moderátor (Martin Veselovský): Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer.