Petice na záchranu Šumavy už dorazila do Sněmovny

14.05.2009

Název zdroje: regionplzen.cz Datum vydání: 14.05.2009 Nadpis: Petice na záchranu Šumavy už dorazila do Sněmovny Oblast: WWW - Domácí zprávy

Petiční archy petice Zachraňme Šumavu s více než 8 000 podpisy byly dnes předány předsedovi Poslanecké sněmovny ing. Miloslavu Vlčkovi. Cílem petice je přimět zákonodárce a vládu, aby se bezodkladně začali zabývat situací v šumavském národním parku, kde vlivem nezasahování proti kůrovci rychle přibývá suchých lesů, a to i v jeho nejcennějších částech. Iniciátorem petice je Svaz obcí Národního parku Šumava. Signatáři petice - obyvatelé Šumavy i její návštěvníci, představitelé místních samospráv, poslanci, senátoři, současní i bývalí hejtmani, olympionici a řada dalších - jsou znepokojeni situací na Šumavě, požadují otevřenou debatu o budoucnosti Šumavy, zastavení ničivého procesu a dodržování mezinárodních závazků. "Postupné rozšiřování suchého lesa i v nejnavštěvovanějších oblastech Šumavy ohrožuje nejen tradiční vzhled unikátní šumavské krajiny, ale může ohrozit i její návštěvnost a následně i životní podmínky obyvatel závislých na turistice," uvedl František Nykles, předseda Svazu obcí Národního parku Šumava. Ministerstvo životního prostředí a Správa NP Šumava prosazují na stále větším území NP Šumava ponechání lesů přirozenému vývoji, tedy bez zásahů člověka. "Snaha vytvořit novou ,divočinu' v člověkem značně pozměněné šumavské krajině však zatím vede spíše k poškozování původních hodnot, pro které byl národní park na Šumavě vyhlášen," podotkl senátor Tomáš Jirsa, který dlouhodobě bojuje za zachování zelené Šumavy. V Poslanecké sněmovně slavnostně byla pak zahájena výstava fotografií Zdeňka Troupa a dalších autorů - Zachraňme Šumavu, která už od září loňského roku putuje s velkým ohlasem po českých městech, aby seznámila veřejnost se skutečným stavem NP Šumava a rozpoutala diskuzi o smyslu, cílech a budoucnosti Národního parku Šumava Výborný text od bývalého tiskového mluvčího Národního parku Radovana Holuba. Autor trefně popsal hranici sporu na Šumavě mezi "zasahovači" a "nezasahovači" a volá po kompromisu. Ale po jakém kompromisu a s kým?

Čtenář čte pouze fauly, které vůči obcím a krajům provádí vedení NP a ministerstva životního prostředí: "Škrtání nul v časové řadě, šokové rozšíření bez zásahových území bez souhlasu obcí, pseudovědecké zákazy splouvání Vltavy a neodůvodněné zákazy vstupu do území." A jaký je výsledek: nezasahovači, kteří stojí ve vedení parku, rozpoutali na Šumavě slovy autora "kůrovcovou pandemii šumavských lesů", která se jim vymyká z rukou a nezasáhnou-li zasahovači, může se stát, že opravdu uschne celá Šumava.

Ředitel parku opakovaně bagatelizuje rozsah suchého lesa a tvrdí, že se nic neděje. A úzká skupina vědců, provádějící své vědecké výzkumy v nepřístupných oblastech Šumavy, která nezasahovače podporuje, již vyhlásila další vědecký objev: Horské smrčiny, ve kterých se nesmí kácet, se nevyskytují pouze ve výškách nad 1200 m. n. m., jak se dříve předpokládalo, ale kácet by se nemělo již od 1000 m. n. m. výše. Pohledem do mapy zjistíte, že se tímto vědeckým objevem rozšiřuje bezzásahové území z dnešních cca 18 procent na 40 procent šumavských lesů. Vědeckými objevy se na Šumavě obhajuje všechno. A falešné pozadí vědeckých objevů popisuje Radovan Holub ve svém textu.